Začíná být více než jasné, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat prezidentský úřad. Už týdny se neobjevil na veřejnosti a k národu nepromluvil ani v pro republiku tak zásadní chvíli, jako jsou volby do Poslanecké sněmovny. Ba co více, Zeman nebyl schopen dorazit ani do volební místnosti. Jediné, co jeho kancelář zvládla předložit veřejnosti, byly tři dosti znepokojivé fotografie prezidenta, kterak volí ve svém současném útočišti, Lánském zámečku.
Zemanův zdravotní stav není dobrý už delší dobu. Jeho zatajováním a tutláním však prezidentovo okolí dostalo Českou republiku do nemalé krize. Právě se odehrávají volby, po kterých se hlava státu stává významným aktérem dění. V optimálním případě by měla být moderátorem procesu sestavování vlády, avšak ustálenou praxí už bohužel je i to, že prezident v tomto dění významně prosazuje svůj názor. Zeman už to naznačil dopředu, když deklaroval, že sestavením vlády nepověří absolutního vítěze voleb, ale stranu, která bude mít nejvíce mandátů v Poslanecké sněmovně. Deklaroval také, že bude volit Hnutí ANO a tím jasně prozradil, čí jsou jeho sympatie.
Nebylo to optimální, ale mohli jsme s tím alespoň počítat. Teď však Česká republika najíždí do situace, která zavání ústavní krizí. Bude prezident schopen vůbec nějakého rozhodnutí ve věci jmenování premiéra? Nebo se bude před veřejností hrát divadlo za vysokou zdí, kdy faktická rozhodnutí budou činit kancléř Vratislav Mynář a vlivný poradce Martin Nejedlý?
Poslanecká sněmovna a Senát mají pravomoc svorně zbavit prezidenta jeho pravomocí. Jde o krajní řešení, ale domnívám se, že v této chvíli je na místě. Volební situace to pochopitelně extrémně komplikuje. Ve skutečnosti však tento stav, kdy Zeman není schopen práce a osud země je v rukou podivných postav, neprospívá nikomu, ani Andreji Babišovi. Ten by se měl zachovat státnicky a vyvolat patřičné hlasování.
Je pravdou, že v takovém případě by značná část pravomocí připadla právě jemu jako premiérovi. To by pochopitelně bylo problematické, protože by Babiš potom teoreticky sestavením vlády mohl pověřit sám sebe. Je ale také pravdou, že tuto část pravomocí by mohl převzít předseda Poslanecké sněmovny či Senátu. Politické strany by se na tom měly dokázat dohodnout. Vláda by pak měla vznikat na racionálním základě většiny v nové Poslanecké sněmovně.
Pokud by naopak nadále přetrvával stav, kdy lidé neví, kdo rozhoduje o sestavení vlády, mohlo by to skončit masovými demonstracemi, které si jistě nikdo nepřeje.
Foto: Shutterstock
