Němci si začínají všímat toho, že jejich politická reprezentace má pro něj připraveny změny, které obrovským způsobem změní jejich život. Symbolem této změny se přitom stávají auta, tedy dosavadní klenot německé ekonomiky a špičkový exportní artikl.
Mnozí se tak začínají ptát, proč prakticky všechny relevantní politické strany tak moc bojují za to, aby vývoj za posledních sto let v tomto směru přišel vniveč.
Teď si na téma posvítil i nejčtenější německý deník, kterým je Bild. “Dříve v předvolebním boji platilo: smějící se politici se nechávají fotit v továrnách s dělníky a jak láskyplně hladí díly karoserie. Bylo to dobré pro ekonomiku i národní hrdost. To už ale bylo,” píše deník ve svém komentáři. “Tento rok zažíváme volební boj proti autu a lidem, kteří jsou na svých čtyřech kolech závislí.“
“Ceny benzínu? Musí stoupnout. Spalovací motory? Musí zmizet. Namísto toho tu máme snění o městech bez aut a dopravě na jízdních kolech,” píše dále Bild.
Autor komentáře Willi Haentjes míní, že to není jen boj proti pohodlnému využívání služebních vozů, ale rovnou cílená politika proti milionům středně vydělávajících občanů, proti stovkám tisíc pracovních míst, proti vesnicím a malým městům.
“Pokud si normální občan brzy nebude moct dovolit vlastní auto a benzín, a my takového člověka nebudeme ve městech chtít, znamená to konec pro “Autoland Německo”. Znamená to konec pro průmysl, který nám desítky let zajišťoval blahobyt,” uzavírá Bild svůj v Německu hojně sdílený komentář.
Nejsou to příjemné vyhlídky ani pro Českou republiku, která je v nadsázce občas označována za 17. spolkovou zemi, a to především kvůli napojení na německý autoprůmysl. Tomu však teď hrozí obrovské problémy, do nichž se může snadno dostat i Česko.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Cena bytu v roce 1982 35 000 Kčs což bylo mých 20 platů,dnes 6 milionů což je mých 300 dnešních platů…netvrdím že tehdy nebyli byty stejně jak dnes..nájem 300 dnes 10-20 tisíc..
Když jsou Němci blbí a jsou schopni dát 20% neomarxistum ze strany Grüne Partei tak čemu se diví ?!! Vždyť ta to strana je pro Němce a celou střední a západní Evropu stejné zlo a nebezpečí jako v Čr strana Piráti !!! Proto prosím všechny slušné občany dělejma každý den vše pro to aby Piráti+Stan nezískali více jak 18% hlasu jinak bude s tou to zemí zle nedobře !!!
Ta strana je v podstatě nástupce NSDAP.
Nojo pravda,až lidem v unii dojde co vlastně nařizuje,a vedení unie dělá co chce německo tak určidě dojde k rozpadu unie ,a tím i odtržení kolonii od německa
Sto let vývoje osobní motorové dopravy byla cesta do pekel. Většina lidí si vůbec neumí představit svět bez osobních aut a motorek a přitom by to byl svět nádherný. Samozřejmě s adekvátní veřejnou dopravou. Navíc radikální snížení hustoty provozu by umožnilo pro veřejnou a třeba i kamionovou dopravu zavést vozidla s automatickým řízením, přinejmenším na dálnicích a hlavních tazích. Tím by se předešlo nedostatku řidičů při velkém zvýšení jejich potřeby. Ale i tak budou místa, kam nic nepojede, protože není žádoucí, aby tam lidé vůbec byli – typicky národní parky a přírodní rezervace.
Je mi líto: Pitomost. Utopické knize z 60. let (spíš raných) se dá taková představa prominout. Serióznímu plánovači rozhodně ne. Buď ta hromadná doprava skutečně plnohodnotně nahradí individuální, pak ale bude naprosto šíleně ztrátová a současně neekologická, nebo bude neschopná a nepoužitelná, a pak tlak na individuální dopravu a její rozšiřování bude trvale velký a vf demokracii neopominutelný.
Tak jistě budete muset čekat i více než pět minut a cestu plánovat, tak jako když jedete veřejnou dopravou dnes. Zadarmo taky nebude. Ale jen si vemte, kolik jízd je dneska úplně zbytečných – lidi si vzpomenou a jedou si třeba pro pizzu, nebo se jen tak projet. To taky určitě nebude možné. Nesmíte se na to dívat pohledem dnešního automobilisty, ale z pohledu ekologické rovnováhy, kdy musí začít vycházet rovnice ekologického dluhu. Od roku 1971 nevychází čím dál víc. A k tomu klidné a příjemné prostředí bez aut jako bonus.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ode-dneska-zijeme-jako-lidstvo-na-ekologicky-dluh.cerpame-prirodni-zdroje-nejrychleji-v-historii
Na vesnicích o víkendu ani žádná veřejná doprava není. Němci fanaticky mění auta po pár letech,ale jen výroba za sebou nechává stopu větší než provoz. Ale to je nezajímá. Jen vyrábět a šrotovat. Tady má vesnické auto najeto po 20letech 150tisíc,tam za 4roky. A snížením výroby by se snížila i kamionová doprava, protože automobilky ekologickou železnici při výrobě ani nevyužívají.
Železnice je u nás prakticky stoprocentně vytížená. Alespoň na hlavních tazích. Na železnici žádnou významnou dopravu prostě nedáte. Znamenalo by to buď vyrobit paralelní koleje, nebo nové tratě. To se zelenými v zemi prostě nepůjde.
No nemci mají budíček. I tak to bude stát hrozně peníze. Ide zdi ke zdi