Zdá se, že české ovoce se pomalu, ale jistě stává luxusním zbožím, které si bude moci dovolit pouze málokdo. Symbolem jeho zdražování se v posledních měsících stávají jablka. Za ta česká dnes není výjimkou platit ani 40 korun za kilogram. Podobně je na tom přitom další tradičně české ovoce jako hrušky, švestky nebo třeba broskve. Naopak pohled na cenu exotického ovoce, zejména pak banánů, ale třeba i ananasu, často příjemně překvapí.
V současné době je možné v různých akcích obchodních řetězců pořídit banány i za 14,90 Kč za kilogram. Jde přitom o historicky nízké ceny tohoto oblíbeného ovoce, které mají Češi dlouhodobě v oblibě a berou ho tak trochu za “vlastní”. Ve skutečnosti k nim ale putuje často přes půl zeměkoule.
“Česko je banánová velmoc. Máme mnoho skladů, kde banány dozrávají, a je možné, že jich dozrálo až příliš, je to tedy vztah nabídky a poptávky. Cena se navíc odvíjí od sklizně,” vysvětlil pro deník Blesk agrární analytik Petr Havel. Sklizeň banánů se podle všeho povedla. “Naše cena banánů se odvíjí od tržní ceny na evropském trhu. Ta byla nižší během celého léta oproti loňskému roku,” upřesnila mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Zato čeští zemědělci opět zaplavili média stížnostmi na počasí. Zatímco v minulých letech je trápila příliš velká horka, pro Českou republiku nezvyklá, problém pro ně byl i letošní návrat počasí “k normálu”, kdy si pro změnu stěžovali na chlad. “Například úrodu broskví nebo meruněk negativně ovlivnilo velmi chladné jaro a mrazy. Vlivem pandemie koronaviru se někteří pěstitelé potýkají s nedostatkem personálu. Zároveň v průběhu léta někteří byli zasaženi požáry,” vysvětlil problémy zemědělců mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
Zemědělci však přikládají ještě jeden důvod. Pěstování tradičního ovoce se jim nevyplácí, a tak od něj mnozí ustupují. “Česko je dlouhodobě v pěstování například švestek, jablek a hrušek nesoběstačné. Je to z jediného prostého důvodu. Obchodní řetězce nechtějí platit a kupují raději levnější zboží ze zahraničí. Tím pádem se našim pěstitelům pěstování tolik nevyplácí,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
V Čr jsou prodejci zloději jeden jako druhý !!! Jak je možné že x věcí je v Německu levnější než v Čr ? Od prášku na praní saponáty na mytí nádobí přes Nutellu až po kuřecí čtvrtky ? Nákup víkend zcela totožných věcí vyjde v Německu o 264kč levněji než v supermarketu na České straně !!
Jó, v Německu tržní hospodářství funguje. Tam si obchodní řetězce nedovolí uzavřít mezi sebou kartel, diktující dodavatelům nízké ceny odkupu zboží (pod výrobními náklady) a zákazníkům nekřesťansky vysoké ceny. Hned by po nich státní orgány Německa tvrdě šly. U nás si zahraniční řetězce tohle dovolit můžou a pěkně si to tu rozdělili aby na nízkých cenách odkupu od dodavatelů a nekřesťanských cenách prodeje vydělali všichni majland. Proč by si to nedovolili, když jim to český stát, plný úplatných úředníků toleruje, že? Obchodní řetězce si na nás potom sanují nízké zisky a ztráty v Německu.
Stačí porovnat marži, kterou mají cizí obchodní řetězce v Německu a u nás.
Mají DPH na potraviny 5%, náš stát je drahý
Bohužel s Vámi musím souhlasit. Když tuším, Černé ovce dělaly kontrolu cen v DM v Německu a u nás, v Německu byly cenny nižší. Prý protože tam je větší obrat. Bohužel reportér se nezeptal, jak je to možné, když v Německu jsou platy 4x vyšší. Pak by to ani zvýšený obrat nevykryl. Ale kdyby ceny snížili v poměru k platům, obrat by se jim patřičně zvedl.
Chudáci zemědělci, v životě asi neslyšeli o přímém prodeji bez obchodních řetězců. Jako letos na přelomu května a června začali plakat, že mají plné velkosklady brambor. Za celou zimu jsem nikde nezahlédl jedinou nabídku na jejich prodej z těchto skladů. Zájem lidí by byl, ale není zájem zemědělců. Pro ně je slovo reklama buď cizí nebo sprosté.
V dubnu zemědělci měli reklamy v médiích na přímý prodej brambor bez prostředníků, např. v agroprodejnách Rynek. Daly se koupit i za tři koruny kilo. Sám jsem tu nabídku využil a ty brambory byly fakt výtečné, jako z vlastní zahrádky. https://cnn.iprima.cz/zemedelci-maji-prebytek-brambor-a-poradaji-vyprodej-kde-koupite-kilo-za-tri-koruny-23054
Možná jsem se spletl v a reklama byla opravdu o něco dříve, než jsem uvedl. Nic to nemění na tom, že brambory se sklízí již v říjnu a do Vámi uváděného dubna uteklo půl roku. Na jaře už jim teklo do bot, protože měli plné sklady a nová úroda na dohled.Celou zimu prochrápali. Další věc je, že musí své produkty přiblížit lidem. Brambory za 3 Kč jsou zajímavé pro člověka, který nebydlí daleko zdroje. Ve chvíli, kdy to mám k nejbližšímu prodeji 60km, to ztrácí smysl. Ať je raději dají třeba za 8 Kč, ale dovezou lidem do měst.
Je to zcela odlišná činnost a dokážu si přčdstavit, že sedlák, který má vynikající brambory, nedokáže dát dohromady jinou reklamu než “brambory přímo z pole” a dát si ji před barák. Tady by mohl jednoznačně pomoci stát.
Proč stát, na co mají Agrární komoru, tu tlupu darmožroutů? Jenom od nich slyšíme – bylo sucho, zdražíme nebo bylo mokro, moc nebo málo svítilo sluníčko zdražíme, rostou nám náklady zdražíme. Pro zemědělce nedělají nic.
A co je Agrární komora?
špatně jste se díval. ty nabídky byly
Možná v bramborářských oblastech nebo velkých městech. V mém okolí ani jedna. Nepočítám letáky obchodních řetězců, které asi myslíte Vy. Dávat nabídky někdy v dubnu na staré brambory, když už jsou k mání i nové, je nesmysl.
U nás třeba někteří prodávají. Taky mám ve sklepě pár pytlů a taky to není ze supermarketu. A nemusela jsem nijak pracně nahánět. Prostě jel zvolna s dodávkou ulicemi, a kde někoho viděl, nabízel. Ale proč ne. Měl fakt kvalitní brambory a zeleninu a levnější než v supermarketu. On prodal a já mám lepší brambory, spokojení oba.
Taky bych koupil, bohužel u nás chybí nabídka.
Až budou naši zemědělci dostávat takové dotace jako pěstitelé banánu v ekvádoru tak bude taky levno nebo né?
jo dotace v Ekvadoru to je věc,dejte si na hlavu obklad.
Stačily by stejné dotace, jako ve Francii, Španělsku, nebo v Německu. Z východního bloku si takové dotace vydupali jenom Poláci.
no, za ty levné banány, pomeranče a mandarinky se cinkalo klíči
Ne mi jsme cinkali,aby nebyly popravy,koncentrační tábory,ostnaté dráty na hranicích ,cenzura,nedostatek nejzákladnějších potřeb. To vy komunisté stále dokola melete o banánech
Naši zemědělci pořád jen brečí. Jeden rok horko, další rok zima, pak zase prší. Druhou věcí je fakt, že dnes bez všemocných dotací se nikdo ani neuprdne. O nákupní politice či spíše vyděračství nadnárodních obchodních řetězců asi také není třeba diskutovat. Prostě vítejte v EU ráji!!!
Dotace, to je zlo a taky odpověď na toto. Pracoval jsem léta jako ing. v zemědělství a bylo nám vytýkáno po revoluci, že vyrábíme příliš drahé vepřové. Teď se přesně nepamatuju ty ceny, ale asi takhle. Český výrobce dodával vepřové cca 50,- Kč za kg, ale německý za 35,- Kč za kg. Jenže ten německý dostal od svého státu na 1 kg 35,- Kč dotaci a ten český nic. No pak je nemůžete postavit ne jeden trh.
Máme na Znojemsku v teplé poloze zahrádku se třemi meruňkami (stromy), letos jsme sklidili celé čtyři plody.