Když se řekne Čech, automaticky si představíme Slovany. Ti jsou přeci považováni za naše předky. Vždyť praotec Čech přivedl celou družinu Slovanů a společně se usídlili v okolí hory Říp. Jenomže Slované tvoří pouze jednu čtvrtinu naší genetické výbavy. Jaká další etnika se v naší genetické výbavě vyskytují? Některá z nich vás možná překvapí.
Slovanské kmeny a jejich smíšení s prapůvodním obyvatelstvem
Při příchodu slovanských kmenů na území dnešní České republiky došlo k jejich míšení s Germány, Kelty a dalšími etniky, která tvořila původní obyvatelstvo. Jenomže přes Evropu a dnešní Česko neustále proudily další a další národy – a každý z nich po sobě zanechal stopu. Z toho vyplývá, že pouze 18 % obyvatelstva České republiky je považováno za předky oněch prapůvodních obyvatel, kteří na našem území žili před tím, než přišli první Slované.
Slovanské kořeny jsou dominantní
Slovanské kořeny má oproti tomu celých 35 % české populace, což je skoro dvojnásobek oproti čistokrevným potomkům původních obyvatel. Dalo by se tedy říci, že Slované původní obyvatele území dnešního Česka téměř pohltili.
Germáni, Keltové, Vikingové a další
Jak jsme již zmínili, velkou část původního obyvatelstva tvořili také Germáni a Keltové, kteří v současné době tvoří českou populaci z 30 %. Překvapivé může být to, že celých 10 % českého obyvatelstva má své prapředky ve Skandinávii a v těle jim proudí vikinská krev. Zbývající obyvatelstvo má původ židovský, jihoevropský či dokonce sibiřský a mezopotámský. Jedná se zkrátka a dobře o pestrou směsici etnik.
Zajímá-li vás kdo byli vaši prapůvodní předci, můžete podstoupit genetický rozbor z něhož vyčtete, jak pestré máte kořeny. Jak je totiž patrné, vaše kořeny mohou být pestrou směsicí slovanských, germánských, keltských, ale také skandinávských genů.
Foto: Shutterstock, zdroj: ČT24, BBC
Nenechte si ujít
Na české domácnosti se valí jedna nepříjemná zpráva za druhou. Jde především o nejrůznější finanční povinnosti, které se pojí s konsolidací státního rozpočtu. Ovšem neutěšené situace využívají i všichni ostatní a snaží se všeobecného zdražování využít ve svůj prospěch. Jakoby si snad říkali, že nejlépe se zvyšování cen všeho možného protlačí najednou. Málokoho však zajímá, jak moc velkou zátěží to vlastně je.
Připravte si peníze
Jak jinak si také vysvětlit, že zrovna v tomto náročném období si vzpomněla Evropská unie, že už v rámci silničního provozu nestačí takové limity, jaké tu platily dlouhou dobu. V konečném důsledku to neznamená nic jiného než to, že za naprosto stejnou službu budete platit podstatně více.
Řeč je pochopitelně o povinném ručení. To měla většina řidičů v České republice uzavřeno s pojistným krytím do 35 milionů korun. To je pro lidi naprosto nepředstavitelná částka a mnozí se tak pídili po tom, zda by nebylo možné limit nějak snížit a platit méně. To však dle zákona o povinném ručení nebylo a nebude možné.
Naopak, od roku 2024 je tu novinka a lidé budou muset platit více. Pětatřicet milionů už totiž podle všeho nestačí. Nově bude minimálním limitem 50 milionů korun. S nižším krytím už povinné ručené neuzavřete. Další možností je potom 100 milionů korun.
Může dojít na nejhorší
“I když zničíte velmi drahé auto, škoda na něm bude pořád v řádu jednotek milionů, což by pokryl i původní limit. Klíčový rozdíl je hlavně ve škodě na zdraví a ušlém zisku,” uvedl k tomu odborník na pojištění vozidel Martin Daneš.
Skutečně tu nejde o to, že se někomu pomačkají plechy na vozidle, jako spíše na teoretické možnosti, že způsobíte takovou nehodu, v rámci které dojde k trvalým následkům na zdraví. Tam se potom operuje s pojmy, jako jsou ušlé příjmy apod. Pakliže byste takto indisponovali člověka, který měl například statisícový plat, je třeba mu to nějak kompenzovat. A to už zkrátka bez vysokého krytí není možné. Těžko si představit, že to platíte z vlastní kapsy.
Čtěte také: Skoro každý Čech bude muset zpět do autoškoly dělat nový řidičák. EU tu našla velký problém, který nemá jiné řešení
Připravte se tedy na to, že pojišťovny vám smlouvy o povinném ručení letos změní, a to tak, aby vyhovoval novým standardům. Nebude to však jen tak a ve sto procentech případů to bude znamenat to, že si pořádně připlatíte.
Foto: Shutterstock [...]
Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce.
Slavný návrat se nekonal
Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali.
Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací.
Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat.
Poslední šance?
Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne.
Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich.
Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít
Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda.
Foto: TV Prima [...]
V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku.
Podpora se redukuje
Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit.
Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč.
Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč.
Lze dostat i víc peněz
Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes.
Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu.
Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze
Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz.
Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR
Foto: Shutterstock [...]
A bruselské panstvo by nás rádo smísilo s Araby a černochy. Už se o to pokoušelo s uprchlickými kvótami.
A snad si nemyslíte, že je ta zrůdná idea upustila. Pouze je odsunutá za jinou ideu – likvidaci Ruska v zájmu USA. A všichni bruseláci (až na vyjímky, spočítatelné na prstech ruky) se těší, jak zplundrují Rusko a potom budou mít mnoho prostoru i pro multikulti ve jménu všech, kteří se chtějí vypořádat s tou Evropou, která ctí křesťanské tradice, na kterých evropská civilizace vznikla. A nejde v první řadě o náboženství, ale právě o ty hodnoty, na kterých evropská civilizace dosud stála. A bruselské zrůdy chtějí tyto základy zbourat, zničit. Babišovi to není jedno, ale když dojde ke střetu, je to posera. Fialovi je to fuk, hlavně, že dostal 80 000 000 Kč za blábol o právech žen v Barmě (slušný vejvar zanic! – co tomu říkáte? Takhle se dnes vydělávají prachy, ale ty jdou z našich daní!). Piráti, TOPáci, STAN (a to všichni bez vyjímky), v čele s MPA, Rakušanem, Kovářovou, Lipavským a jinými, jsou u nás největšími probruseláky v tom nejhorším smyslu – tj. likvidaci národa ve jménu cizích zájmů.
Chtělo by to trochu více studia. Germáni, Keltové i Skandinávci byli slované. Jedná se o haplo skupini R1a a R1b takzvané “slovanské” haploskupiny. Tudíž máme cca z 80% původní slovanské geny. Snaha oddělit původní obyvatelstvo, Kelty, germány, Galy od příchozích Slovanů je jen pokus o přepisování historie. Celá Evropa byla původně slovanská. Pal přišel Řím a začal Drang nach Osten (rozuměj vyvražďování Slovanů), který trvá do dnes.
Byli do výzkumu zařazeni i hnědočeši?
Já se citím být jen česky hovořícím pohanským staroslovanem!!!!!!!!