Asi existuje jen málo lidí, kteří nevyužívají bankovní služby. Běžný účet, na který mu chodí výplata a ze kterého hradí všechny své výdaje a potřeby, má prakticky každý, protože bez něj nelze v dnešní době, kdy se spekuluje i o zrušení hotovosti, prakticky existovat. Většina lidí k němu má také nějakou tu platební kartu. Jenže tím to z hlediska využívání bankovních služeb u spousty klientů hasne. A to je obrovská chyba.
Velký prodělek
Jak na svém Twitteru upozornil investor a ekonom Jaroslav Šura, Češi nechávají své prostředky trestuhodně zahálet. Je to velký rozdíl oproti tomu, co vidíme v západních zemích nebo ve Spojených státech amerických, kde patří aktivní správa financí k běžným činnostem. U nás to ale opravdu často končí u založení a obhospodařování běžného účtu.
Dle bankovních statistik tak leží na běžných, tedy neúročených účtech v České republice stovky miliard korun. “Nerozumím tomu, že množství finančních prostředků leží na běžném účtu, když je na trhu k dispozici celá paleta spořicích a termínovaných vkladů,” uvedl Jaroslav Šura a spustil tím velmi plodnou diskuzi.
Vtip je v tom, že i když banky mají velmi dobrý přehled o tom, kde peníze jejich klientů leží, byly by samy proti sobě, kdyby jim doporučily nějaký kvalitnější produkt, kde by jim prostředky musely úročit. Z tohoto stavu nejvíce těží velké bankovní domy, jako je Česká spořitelna, ČSOB nebo Komerční banka, které mají největší počet klientů, a to i mezi seniory, kteří se v aktuálních nabídkách, ale i v ekonomické situaci už příliš neorientují.
Miliony ve slamníku
“Vysvětlení: mé babičce s dědou leží na účtu nižší miliony. Přesvědčit je k převodu kamkoli je nereálné,” přidal názor pro dokreslení jeden z diskutujících. “Vidím to v rodině. Většina lidí v důchodovém věku má nulovou finanční gramotnost. Nesledují ekonomiku a nevšimli si ještě že inflace už není 2 %, ale 10+ %, a úroky na spořáku už nejsou 0,1 % jako před 5 lety,” uvedl další s tím, že spousta lidí prý nemá ani ten běžný účet, ale své úspory drží v hotovosti takzvaně ve slamníku, což je ještě rizikovější.
V dobách vysoké inflace je péče o uspořené finanční prostředky obzvlášť potřebná. Ačkoliv totiž nedosáhnete úročení třeba deseti nebo dvaceti procent, což bylo v minulém roce potřeba, aby peníze neztratily na hodnotě, kvalitní bankovní produkt vám dá alespoň pět nebo šest procent, což je podstatně lepší než nic. Přitom obvykle stačí jen několikrát kliknout v internetovém bankovnictví, případně navštívit pobočku.
Foto: Shutterstock
