Česká národní banka přistoupila k poměrně nečekanému kroku, když se rozhodla povolit uzdu hypotečnímu trhu. Zrušila totiž limit pro poměr mezi měsíční splátkou úvěrů vůči čistému měsíčnímu příjmu. Ten činil 50 % a byl pro řadu žadatelů o hypotéku diskreditační. Toto pravidlo jednoduše nastavovalo, jak moc se rodiny mohou zadlužit vzhledem ke svým příjmům. ČNB při jeho zavádění vycházela z logiky, že předlužené domácnosti se mohou v případě propadu cen nadhodnocených nemovitostí dostat do problémů.
Zrušený limit se může vymstít
Ta situace vlastně v současné době hrozí nastat. Je proto těžko pochopitelné, proč ČNB tento limit ruší právě teď. Ceny nemovitostí totiž ještě neklesly, naopak v posledních měsících mírně rostly, a pokud dnes někdo využije atraktivní sazby na hypotečním úvěru, aniž by splňoval dosavadní pravidla, pak mu vážně hrozí situace, před kterou se národní banka snažila chránit. Jenže podle všeho podlehla tlaku a snaží se všemožně podpořit ekonomiku. Její krok je možné vnímat také jako snahu propadu cen nemovitostí zabránit, protože pokud někdo začne prodávat, bude pro větší skupinu lidí možné nakupovat. Pokud by poptávka chyběla, ceny by se propadly rychleji.
Česká národní banka ve svém optimistickém scénáři počítá s tím, že ceny nemovitostí budou v příštích letech stagnovat. Existuje ale také pesimistický scénář, ve kterém ČNB počítá až se čtvrtinovým propadem ceny bytů a domů.
Mohlo by se zdát, že pesimistický scénář je tu jen tak pro formu, aby si bankéři kryli záda. Jenže on se v současné době jeví poměrně realisticky. ČNB ve své zprávě z konce loňského roku konstatuje, že trh s bydlením je přehřátý a ceny nemovitostí nadhodnocené o 15 až 25 % oproti tržnímu stavu, tedy ekonomické racionalitě. Vzhledem k současnému propadu ekonomiky totiž číslo muselo logicky ještě narůst.
Čtěte také: Bude teď všechno levnější? Prognóza pro auta, oblečení, nemovitosti a potraviny
Propad je téměř nevyhnutelný
Nacházíme se tak v situaci, kdy banka na jednu stranu doufá, že ceny nemovitostí zůstanou stabilní, ale na tu druhou sama říká, že ekonomické realitě by více odpovídalo, kdyby o čtvrtinu zlevnily. Je toto možné vnímat jako pesimistický scénář? Nebo jako návrat do kýženého normálu?
Z hlediska bankovního sektoru je to pochopitelně velký problém. Pokud se propadnou ceny nemovitostí a domácnosti budou muset splácet hypoteční úvěry, které jsou vyšší než cena jejich domu či bytu, je zaděláno na nemovitostní a možná i bankovní krizi. V ten moment se ukáže, jak rozumně bankéři při udělování hypoték postupovali. Zároveň je třeba dodat, že na trhu s bydlením se v posledních letech vytvořila jednoznačná bublina, která jednou musí prasknout. Otázkou je vlastně pouze, kdy se tak stane.
Od realitních makléřů a právě bankéřů nyní slyšíme, že k poklesu cen nemovitostí není důvod. Taková vyjádření je ale třeba brát s rezervou. Pokud by totiž tvrdili něco jiného, byli by jako pověstní kapři, co si vypouští vlastní rybník. Zástupci tohoto trhu musí co nejdéle vyvolávat dojem, že ceny zůstanou přinejmenším stabilní. Někteří se dokonce pouští do odhadů odtržených od reality a predikují růst cen.
Čtěte také: Všichni se bojí inflace. Opravdové nebezpečí pro peníze ale čeká jinde
Stále se pochopitelně ještě může stát, že v důsledku této krize ceny bytů nepadnou. Muselo by se ale sejít hned několik okolností a stát a firmy by musely vyvstalé problémy dokázat ve velmi krátké době vyřešit. Pravděpodobnější ale je, že se to nepodaří, některé firmy zavřou, bude se propouštět, lidé nebudou mít tolik peněz. Zkrátka, bude se opakovat situace po krizi z roku 2008. Tehdy, respektive v dalších letech, se ceny nemovitostí také propadly až o čtvrtinu.
Foto: Freepik
