Lidstvo se o koronaviru učí stále nové věci. Například bylo zjištěno, že oproti původním předpokladům se virus téměř nedrží na površích. To prokázaly i testy v nákupních centrech v České republice, kde se virus na povrchu nenašel. Naopak už je v podstatě jasné, že největším zdrojem koronaviru je aerosol. To potvrzuje i dokument německých vědců, který přeložili odborníci z Vysokého učení technického (VUT) v Brně ve spolupráci s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR a Českého metrologického institutu.
Aerosol je možné si představit jako drobné částice ve vzduchu, které člověk produkuje zejména kašlem, kýcháním, mluvením, ale i dýcháním. Tyto částice jsou potom vhodným nositelem pro viry. Vědci zohledňují studie, které měřili, jak dlouho může být virus SARS-CoV-2 aktivní v ovzduší a do jaké vzdálenosti od svého přenašeče se dokáže rozšířit.
Jde v zásadě o mechanické záležitosti, které zkoumají vlastnosti aerosolu a mají především smysl jak pro lékařský personál, tak odborníky či politiky, kteří přijímají rozhodnutí. “Tyto mechanismy jsou důležité pro pochopení toho, která opatření mají smysl a která ne. Pro běžného čtenáře pak může být zajímavá kapitola o účinnosti osobních ochranných prostředků dýchacích cest,” říká František Lízal z Fakulty strojního inženýrství VUT.
Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že největší riziko nákazy z aerosolu hrozí v uzavřených prostorách. Proto dává velký smysl ochrana dýchacích cest v obchodech či veřejné dopravě, a to pomocí nejúčinnějších prostředků, tedy respirátorů. Naopak bylo zjištěno, že venku k infekcím prakticky nedochází. Proto naopak není příliš účinné nošení roušek či respirátorů venku. Výjimkou jsou početné skupiny lidí bez rozestupů, kde může dojít k přenosu pomocí kapénkové infekce. Ta se však od přenosu aerosolem liší.
V případě koronaviru přítomném v aerosolu je extrémně důležité dodržovat rozestupy. Čím větší, tím lepší, protože s rostoucí vzdáleností dochází k naředění vydechovaných virů. I tak může dojít k nákaze, ale dotyčný dostane výrazně nižší dávku viru, což povede k méně závažnému průběhu onemocnění.
Dokument uvádí, že pro základní ochranu postačují roušky, protože částice aerosolu s viry jsou poměrně velké. Efektivnější je ale přeci jen použití respirátorů, které však zase musí dobře těsnit, upozorňuje František Lízal. Naopak někde používané obličejové štíty jsou proti infekci prakticky neúčinné, tedy pokud se nekombinují s dalšími ochrannými prostředky. Velmi prospěšné je naopak časté větrání v místnosti a pomoci mohou i čističky vzduchu.
Foto: Shutterstock
