Stát je v posledních letech velmi rozdavačný. Je to ovšem jen další forma přerozdělování peněz, které předtím vybere na daních. Ty jsou stále vyšší, a přesto vůbec nestačí. Zatímco ještě před pár lety jsme měli vyrovnaný rozpočet, dnes hospodaříme se schodky v řádech stamiliard.
Vyplatí se požádat
Ukazuje se, že maximální snaha o záchranu životního prostředí bude velmi drahá. Zkrátka proto, že ji bude muset zaplatit právě stát formou dotací. Může vám to být proti srsti, ale na druhé straně by byla velká škoda si o dotaci nepožádat.
Skvělá možnost se nabízí zejména pro všechny, kdo vlastní nějakou zahradu. Vůbec přitom nehraje roli její rozloha. Stačí skutečně malá zahrádka a už můžete v roce 2025 získat velmi zajímavý příspěvek od státu, který dosahuje až 105 tisíc korun.
Kolik a na co můžete získat?
- Dešťová voda na zalévání zahrady – 55 000 Kč.
- Využívání zachycené vody ze srážek jako zálivka i ke splachování toalety – 65 000 Kč.
- Čištění odpadní vody a její použití v kombinaci s dešťovou vodou jako zálivka zahrady – 105 000 Kč.
Co je třeba splnit?
Velkou výhodou je, že nárok má skutečně každý. Stačí danou nemovitost využívat k trvalému bydlení. Je to možné udělat i v rámci rekreačního objektu. O dotaci lze požádat rovněž v rámci výstavby či rekonstrukce rodinného domu, což ušetří další náklady.
Čtěte také: Štědré dotace na fotovoltaiku pro rodinné domy budou nejspíš minulostí
Podmínkou je však přiložení řádné dokumentace, stejně jako faktury. Instalaci musí také provést certifikovaná firma. To jsou ovšem maličkosti, které není problém splnit.
Foto: Shutterstock, zdroje: Naše jímky, Nová zelená úsporám
Nenechte si ujít
Tato garnitura slibovala, že lidem v České republice nebude navyšovat daňovou zátěž. Naprostý opak je ale pravdou, o čemž se za posledních pár let přesvědčili doslova všichni. Vyšší daně musí platit jednotlivci, ale i firmy. Jen mnohé výjimky v rámci kamarádšoftů zůstaly zachovány. Nedaní třeba vinaři, protože ve Strakovce dnes sedí kompletní parta z Brna, které by to “strécové z vinohradů” jednoduše neodpustili a nemohli by se vrátit zpět, až v říjnu prohrají volby.
Je to pořád horší
Jak se ale ukazuje, celé to byl teprve začátek a to pravé ořechové začne až v letech 2026 až 2028. Tehdy totiž začne platit hned několik nových daní, byť některé z nich budou jakoby skryté. To ale nic nemění na tom, že si lidé pořádně připlatí. Ostatně, i navýšené koncesionářské poplatky pro Českou televizi nejsou ničím jiným než daní, jakkoliv se tomu tak neříká.
“Dané daně se buď už přímo zavádějí, nebo jsou jako návrhy na stole k jednání,” nechal se slyšet renomovaný ekonom Lukáš Kovanda, který upozornil na skutečnost, že největší zátěž přinese nový systém EU ETS2, jenž začne platit od roku 2027.
Začne to být ostré
“Ještě před rokem 2030 mohou daně v podobě povolenek EU ETS 2 zdražit život běžné tuzemské domácnosti o 83 tisíc korun ročně,” řekl Kovanda s odkazem na výpočet, který jsme rozebírali v předchozím článku.
Čtěte také: Konec hotovosti v Česku. Banky mají plné zuby toho, že si lidé vybírají peníze
Dále by měla začít platit například uhlíková daň nebo dokonce firemní daň, kterou bude vybírat přímo Evropská unie, což už je na hlavu postavené. “Pokud firmy daň přenesou na zákazníky, znamená to další zdražení pro konečného spotřebitele napříč EU. V Česku by se taková daň mohla týkat až 600 největších firem,” zkonstatoval ekonom s tím, že další daně budou zavedeny na elektroodpad, který není recyklován, a také na tabák. Ve hře je potom i daň z cukru, jež by zdražila všechno, v čem je tato látka obsažená.
Foto: Shutterstock [...]
Už to vypadalo poměrně nadějně s tím, že by se snad ve vyspělých zemích mohl zkracovat pracovní týden z pěti dní na čtyři. Dávalo by to v dnešní době velký smysl, protože produktivita práce stoupá, máme tu robotizaci a navíc si lidé více cení volného času.
Už je to tady
Jenže do toho všeho teď hází vidle skutečnost, že jsou západní státy příliš zadlužené a už to jednoduše nezvládají. Příkladem je Francie, kde to došlo tak daleko, že další dluhy by mohly způsobit zásadní krizi i platební neschopnost státu.
Jak to ale vyřešit? Světe div se, bude se muset více pracovat. “Toto je poslední zastávka před útesem, kdy budeme zničeni dluhem,” uvedl francouzský premiér v zásadním vyjádření ke svým spoluobčanům. “Celý národ musí více pracovat, aby produkoval více a zajistil vyšší aktivitu po dobu celého roku.”
Naráží zkrátka na to, že lidé ve Francii si tak trochu odvykli pracovat. Do penze odcházejí velmi brzy, donedávna to bylo ještě 62 let. Mnozí mají potom nárok na předčasnou penzi. Navíc je v zemi velké množství svátků, které na sebe leckdy navazují a tvoří období, kdy se zkrátka moc nepracuje a produktivita obrovským způsobem klesá.
Je to velký problém
Ekonom Lukáš Kovanda vidí jako jeden z důvodů, že situace zašla takto daleko, společnou měnu euro. Ta totiž Francii dlouhou dobu chránila a dávala pocit bezstarostnosti. Nové dluhy denominované v této měně měly nízký úrok, což by ale v případě vlastní měny franku neplatilo. Tam by trhy mnohem dříve zatáhly za záchrannou brzdu. To se však tady nestalo.
“Takže teď budou muset nově třeba makat i na Velikonoční pondělí, aby si tolik nabobtnalý dluh odpracovali,” uvedl Kovanda. Skutečně bude nutné zrušit několik státních svátků, aby lidé odvedli více práce.
Čtěte také: Tak to přišlo. Pracovat se bude 4 dny v týdnu, v pátek bude volno. Češi jsou nadšení
Je docela dobře možné, že to samé jednou nastane i v České republice. Tady však máme českou korunu, ve které nás trhy nedovolí zadlužit takovým způsobem. Určitý, a ne zrovna malý, dluh už ale máme a není vyloučeno, že i ten povede k zásadním změnám.
Foto: Shutterstock [...]
A je to tady zase. Evropou zmítá strašák dluhové krize. Pamětníci si ještě vzpomenou na to, jak se před patnácti lety složitě zachraňovaly problematické země, jako bylo Řecko nebo Portugalsko. Tehdy tomu nešlo uniknout, a přitom šlo jen o dvě menší země v rámci eurozóny. Nakonec ale jejich problémy způsobily překopání celé měnové unie a mimo jiné také společné ručení za dluh.
Zase ty dluhy
K čemu to vedlo? Inu k tomu, že se země nepřestaly zadlužovat a problém ještě více nabobtnal. Aktuálně ho mají už tak velké země, jako je Itálie, ale třeba i Francie. Také Německo se již utrhlo ze řetězu a oznámilo, že nebude držet vyrovnané rozpočty jako doposud.
Právě Francie je teď asi největším problémem trhů. Tato země má obrovský stávající dluh a navíc i stále velmi vysoké průběžné deficity. A to do nich ještě nejsou započteny přislíbené zvýšené výdaje na obranu.
“Příběh francouzského deficitu je časovanou bombou pro euro,” uvedl měnový stratég Francesco Pesole. Dosud blahosklonný přístup Francie se v tomto ohledu musí přehodnotit, protože její dluh je jinak zkrátka neudržitelný. Těžko si přitom představit, jak by tak velkou ekonomiku někdo zachraňoval. To by byl úplně jiný kalibr než Řecko.
Takhle by to nešlo
“Francie je kvůli nim nucena zvažovat zrušení dnů volna, včetně Velikonočního pondělí, aby zpohodlnělý národ začal své nezvládané dluhy alespoň trochu napracovávat,” řekl na to konto ekonom Lukáš Kovanda.
Ten také konstatoval, jak moc je nesmyslné v dnešní době byť jen uvažovat o přistoupení k eurozóně, tedy o zavedení eura v České republice. O tom se přitom opět nahlas mluví a zejména firmy na to hodně tlačí. Pro běžného člověka by to ovšem přineslo jen potíže.
Čtěte také: Velký problém. Do Česka přijde euro a zruší se hotovost. Ekonom popsal, co se tu semele
“Úsměvný je postoj českých stoupenců přijetí eura, kteří sice vyjadřují obavu z českého zadlužení, jež je proti francouzskému titěrné, ale nejraději by s předluženou Francií rychle vstupovali do jedné měnové a časem zřejmě i dluhové unie,” poukázal Kovanda na to, že stoupenci přijetí eura vůbec nerozumí tomu, v jaké se aktuálně nacházíme šlamastyce.
Foto: Shutterstock [...]