Prezident Miloš Zeman vzbudil na politické scéně rozruch, když oznámil, že první pověření sestavit vládu od něj po říjnových volbách získá předseda nejsilnější strany. Tedy strany, která od voličů získá nejvíce hlasů přetavených v mandáty. Zejména zástupci dvou vznikajících předvolebních koalic to vzali velmi úkorně a prezidenta za to kritizují. Ačkoliv lze s mnoha Zemanovými kroky nesouhlasit a konstatovat, že někdy Ústavu ohýbal skutečně krkolomně, v tomto případě jde o zcela přiměřený a dokonce i žádoucí postup.
Předně je třeba říct, jakým způsobem vlastně předvolební koalice Pirátů a STAN na jedné a ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na druhé straně vznikají. V žádném případě nejde o slučování stran, ale vytvoření společných kandidátek, na které politické partaje podle určeného klíče nominují své straníky či nezávislé osobnosti. Do Poslanecké sněmovny se tak dostanou v první řadě poslanci těchto stran, až ve druhém sledu budou označováni za příslušníky dané koalice. Ty si sice zřejmě zpočátku vytvoří společné poslanecké kluby, ale nikde není psáno, že se po volbách zase nerozpadnou.
Jakkoliv se po vytváření politických bloků volalo, nelze se ubránit tomu, že vznikají především účelově. Ať se totiž jednotlivé strany snažily jakkoliv, ani jedné z nich se za dobu vládnutí Andreje Babiše nepodařilo dlouhodobě se hnutí ANO v preferencích přiblížit. Je to svým způsobem docela smutné a jde o důkaz toho, že žádná z těch stran, snad s výjimkou Pirátů, není sama o sobě dostatečně silná a pro voliče široce přijatelná. Slučování do koalic, které navíc v některých případech programově docela významně haprují, je tak svým způsobem znouzectnost.
Nezapomínejme ani na to, z jakého úhlu celý problém nahlížíme. Odpůrci Andreje Babiše jsou rozzlobeni tím, že prezident Zeman nedá první pokus složit vládu vůdci koalice, ale nejsilnější strany. Na druhé straně by si měli představit situaci, která by byla opačná. Co kdyby se některé ze stran podařilo Babiše v průzkumech porážet a on se rozhodl pomoci si tím, že půjde do kolportu s jinou stranou? Jsem přesvědčen, že tehdy by jeho odpůrci svolávali statisícové demonstrace a od prezidenta pro změnu požadovali přesně to, co nyní dělá. Nechme teď stranou, zda by se Zeman zachoval stejně, pokud by taková situace nastala.
Obě zmíněné koalice ve volbách zřejmě zabodují více, než kdyby strany kandidovaly samostatně, to především proto, že některé z nich by se do Sněmovny vůbec nedostaly. Takto si někteří zachrání své posty a jejich vůdci za sebou budou mít větší sílu. I jednotlivé strany tak získají více mandátů kvůli zvýhodnění silnějších subjektů volebním systémem. Jenže jedinou možností, jak sestavit vládu, bude dát obě koalice dohromady. Půjde tedy o koalici celkem pěti velmi různých stran, která při znalosti historie vládnutí v České republice nemá šanci odvládnout celé čtyři roky. Pokud vznikne, dříve či později, ale spíše dříve, se rozpadne. Z tohoto pohledu může vláda ANO s jedním či dvěma koaličními partnery přinést větší stabilitu.
Zkrátka a dobře, něco obejít lze, ale voliče jen tak nevyměníte. Musíte je přesvědčit.
Foto: hrad.cz
