Přestože se o koronaviru mluví neustále úplně všude, z lékařského hlediska o něm a nemoci Covid-19, kterou způsobuje, víme stále velmi málo. Také proto je na místě velká obezřetnost, když počty nakažených stoupají tak strmým tempem jako v České republice, a nikoliv experimenty s promořováním populace, jak po něm de facto volají někteří “odborníci”, kteří sepsali otevřený dopis vládě.
Lékaři a vědci ale pracují na plné obrátky nejen proto, aby zachránili maximum pacientů, ale také s cílem dozvědět se o nemoci co nejvíce v co možná nejkratší době. To totiž zprostředkovaně povede k lepší a efektivnější péči a logicky sníží smrtnost, která je u koronaviru stále poměrně vysoká. Podle současných odhadů desetkrát až dvacetkrát vyšší než u běžné chřipky.
Vážné neurologické problémy u třetiny hospitalizovaných
Už v první vlně koronaviru se ukázalo, že Covid-19 nenapadá pouze plíce jako jiné respirační infekce, ale dokáže se dostat také do jiných orgánů. Lékaři informovali také o nemalém počtu pacientů, kteří měli zjevně zasažený centrální nervový systém a mozek. Od března tak běží první studie, která se tímto fenoménem zabývá. Teď byly zveřejněny dílčí výsledky zkoumání s tím, že u třetiny z 509 hospitalizovaných pacientů lékaři skutečně zaznamenali změny ve fungování mozku, respektive tito pacienti měli “neurologické symptomy”. Někteří z nich trpí dlouhodobými zdravotními problémy i po propuštění z nemocnice, uvádí deník The New York Times.
Potíže s fungováním mozku se obvykle týkají ztráty krátkodobé paměti nebo neschopnosti se delší dobu soustředit. Může jít ale také o vážné neurologické problémy, kterých se i současná medicína jen obtížně zbavuje, zejména potom nekontrolovatelné záchvaty, upadání do nevědomého kómatu, závratě nebo obecně zhoršené vědomí.
Studie také dokázala potvrdit, že pacienti s neurologickými projevy Covidu-19 mají o poznání těžší průběh onemocnění. Museli být hospitalizovaní v průměru třikrát delší dobu, než lidé s těžkým průběhem, ale bez symptomů zasažení mozku. Třetina z těch, u kterých se tyto příznaky projevily, měla po propuštění z nemocnice obtíže zvládat běžné aktivity, jako je vaření nebo placení daní. Bylo u nich také sedmkrát pravděpodobnější, že po propuštění z nemocnice zemřou.
Koronavirus na kůži přežívá devět hodin
Důležité jsou také nové poznatky o tom, jak se koronavirus chová ještě předtím, než se dostane do lidského těla. Japonští vědci podle agentury Reuters zjistili, že virus se za ideálních podmínek dokáže držet na lidské kůži více než devět hodin. Prokazuje tak nebývalou odolnost. Srovnání s chřipkovým virem typu A je výmluvné: ten vydrží na kůži pouhé dvě hodiny.
Dobrou zprávou je, že oba viry lze zneškodnit dezinfekcí s alespoň 80 % alkoholu zničit za 15 vteřin. Z toho vyplývá, že hygiena je coby prevence Covidu-19 ještě důležitější než v případě chřipky.
Několik vědeckých studií pak potvrdilo hypotézu, že koronavirus se přenáší dominantně pomocí aerosolů a kapének. To opět klade značné nároky na hygienu.
Foto: Freepik
