Pobožný miliardář Radim Passer si splnil další ze svých snů, když vytáhl své hypersportovní Bugatti Chiron na německou dálnici pojící Berlín a Hannover, aby zde dosáhl maximální rychlosti, jež tento vůz umožňuje a která překračuje 400 kilometrů za hodinu. Po komplikovaných přípravách, jež miliardářův tým popisuje ve videu, se mu to nakonec podařilo a ručička na tachometru se nakonec zastavila na úctyhodných 417 km/h. Jde již o druhý podobný kousek. I s předchozím vozem Bugatti Veyron totiž Passer na německé dálnici, kde neplatí oficiální rychlostní limit, řádil podobným způsobem.
Měl vůz pod kontrolou?
“Děkujeme Bohu za bezpečnost a dobré podmínky, které nám umožnily dosáhnout rychlosti 417 km/h,” říká v obskurně působícím videu Radim Passer. Ne všem se ale líbí, že jsou odkázáni na milost a nemilost odvázaného miliardáře v zádech s Bohem. Podnikatel sice svůj kousek provedl v ranních hodinách, ale přesto za neomezeného provozu. Řadu vozů také předjel.
“Odmítáme jakékoliv chování v silničním provozu, které ohrožuje účastníky provozu nebo k tomu může vést,” uvedlo jednoznačně německé ministerstvo dopravy pro agenturu AP. “Všichni účastníci provozu se musí držet silničních pravidel.“
Zástupce ministerstva dopravy také zdůraznil, že navzdory neomezené rychlosti, která na daném úseku dálnice platila, není možné toto vykládat způsobem, že prostě jen sešlápnete pedál plynu k zemi a jedete na maximum. Vždy musíte mít vozidlo plně pod kontrolou. A je velkou otázkou, zda je něco takového při rychlosti přesahující 400 kilometrů za hodinu možné.
Zbohatlické manýry
Počin Radima Passera nechápou ani Němci, kteří o něm na internetu horečnatě diskutují. “To měl tedy ten bezohledný šílenec štěstí, že mu zrovna teta Frieda se svým Polem nevjela do pruhu. Protože auto se 400 na tachometru se přiblíží okamžitě, i když se zdá být ve zpětném zrcátku daleko. Udělat tohle uprostřed provozu je slabomyslnost,” uvedl komentující Dieter Schmeer na serveru Focus.de. Další poukazují na “východní zbohatlické manýry”.
Radim Passer patří mezi nejbohatší Čechy. Magazín Forbes ho s majetkem 6,6 miliardy korun řadí na 33. místo svého žebříčku. Zbohatl především na developerské výstavbě na Brumlovce a aktuálně se chystá zastavět Roztyly přímo u Krčského lesa, což místní obyvatelé kritizují.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Blb.
Spíš pěkně bezohlednej ignorant, blbec by miliardy nevydělal.
Ale radši se měl proletět helikoptérou místo Kellnera.
Už tady skoro nechodím. Vím…, žádná škoda. Bezohledný ignorant? Může být. Pro někoho ano a pro jiného ne. Tedy pak i já jsem takovýmto ignorantem. Bugatti jsem nikdy neřídil a ani nebudu. Miliardář, už vůbec nejsem, ale fanda rychlé jízdy občas někde – to ano. Nebudu na sebe žalovat kolik a kde a s čím (půjčené) jsem jel. Je to však krása. A nemyslím si, že bych kohokoliv ohrožoval.
Názor raketového inženýra, že pane Jiří? Co je doma v garáži? Kolo? Dacia nebo stodvacina?
Už jsem to pochopil!!! Omlouvám se za svojí zabedňenost, nedošly mi všechny souvislosti, ale teď už je mi to jasné.
Celá redakce Mixu, se zřejmě pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla.
Podle Einsteinovy teorie relativity takovému objektu ubíhá čas mnohem pomaleji, než objektům s nižší rychlostí.
Pokud by dostatečně pohotový redaktor na oběžné dráze, při rychlosti světla, napsal a odeslal článek, tak stejně dorazí s výrazným zpožděním, možná i v řádu několika měsíců (nepočítal jsem to).
Nemám páky, abych Mix24 z této situace dostal, ale budiž vám útěchou, že máte šanci žít dost dlouho, aby vás za stovky let v našem časovém rámci zachránila pokročilá technologie.
Nebo si za pár tisíc let srdceryvně zařvete u brněnského pohlavního orloje zapadlého v písku na pláži…
Cením si vaší snahy a ochoty riskovat život pro vědu a třeba pro ni i zemřít v chladném vesmíru, ale když už to podstupujete, tak nám radši popište vaše zážitky z cesty časem!
Netřeba plýtvat energií na zprávy, které tady na Zemi prožíváme v ,,reálném čase,,.
Nevím jak dlouho už tam jste! Ale víte například o ruských jednotkách na hranicích Ukrainy, nebo o jmenování nové vlády v ČR?
Jen se snažím o zachycení vaší polohy v časoprostoru a vyloučení teorie zimního spánku, aby vás NASA zbytečně nehledala ve vesmíru.
Zřejmě někteří nezmoudří ani, i když jim táhne na důchodový věk. Smutné. Prachy pak tuto deficienci paradoxně ještě zvýrazní.
Občane, definujte moudrého člověka. Je jako vy určitě. Rozhodně se budete pasovat do té role. Tak buďte dobrý dál občane. 😉
Myslím si, že od toho jsou tu závodní okruhy, kam si může každý zajet a zablbnout. Brzdná dráha ze 400 km/h je cca 500 metrů a trvá 10 sekund, což je celkem dost a na běžné silnici to tak nedává moc šancí nějak smysluplně zareagovat, pokud by mu tam něco vlítlo. Na druhou stranu je to i chyba Němců, že mají neomezenou rychlost. Myslím si, že kdyby jí omezili alespoň na 250 km/h, kde u většiny běžných silnějších silničních aut beztak zasahuje omezovač, nikomu by to nevadilo a zamezili by tak testování supersportů na svých dálnicích. Každopádně o panu Passerovi si již dlouho nemyslím nic pěkného a jeho chování mě tudíž nijak nepřekvapuje. Chiron je krásné auto, ale spíše než na silnici patří do garáže, neboť za cenu kolem 80 mega se primárně jedná o investiční vůz. Na vyblbnutí stačí nějaké obyč Lamborghini nebo Ferrari.
Co to? Mix se probral z hybernace??
Myslim že toto je menší zlo než nám dělají globalisté ,zcela bez trestu …
http://www.nwoo.org/2022/01/22/kazdy-kdo-veri-na-viry-a-podrizuje-se-sanitarni-diktature-podporuje-fasismus/
Jsou tu jiní bezohlední šílenci, než řidič supersportu a tohle vám bezmozkové nevadí?
Nechte těch canců o jakési nezodpovědnosti, bezohlednosti, nesoudnosti apd. Napište něco o sobě. O nafouknuté hlavě ze závisti. Chyťte se za slintající jazyky a přestaňte se vozit ve svých mindrácích a frustracích po lidech co mají prachy. Odložte tv ovládače, vstaňte z gaučů, přestaňte si poplacávat po hrudi co jste za bomby, že si odbouchnete svých 8 někde na lince pro nadnárodku a jdete se zase válet a třeba budete moct taky prohánět nějaké brko po dálnici. A jiné příjemnosti. Nejvíce mě berou ti uvědomělí Serviláci. To vy můžete za stav současného světa, kdy lidé ztrácejí radost ze života. To kvůli vám a vašemu uvědomělému tajtrlikování. Díky za takového frajera co prožene bezpečně supersport jen tak pro radost navzdory vašim nabubřelým ksichtům a tiku v ruce na telefon s udavačskými sklony. Nejraději by jste naprášili a poplivali každého, kdo se nevměstná do těch vašich přiblblých škatulek,, správného chování”. Podivíni co vnucujete svůj životní postoj jiným za jedinný a správný.