Veřejnoprávní televize vysílá sérii debat s lídry kandidátek ve volbách do Poslanecké sněmovny v jednotlivých krajích. Na politicích se střídají moderátorská esa České televize, jako jsou Světlana Witovská, Martin Řezníček či Jakub Železný. Zatímco ostatní moderátoři svou práci zvládají poměrně s grácií a udržují si tolik potřebný odstup, Železný bohužel v debatách často propadá.
Naposledy to potvrdil včera, kdy obstaral debatu kandidátů v Praze. Oproti jeho kolegům je zcela jasně zřetelné, že se Jakub Železný do debaty snaží co možná nejvíce zasahovat. Sám vede poměrně dlouhé promluvy a skáče diskutujícím do řeči i tam, kde se to příliš nehodí. Třeba jen proto, aby doplnil nějakou svou připomínku, případně řečníka opravil. Několikrát takto zcela nesmyslně bazíroval třeba na tom, aby politici správně vyslovovali sousloví “svěřenský fond”.
Sledování těchto politických debat se Železným někdy až fyzicky bolí. Nikoliv snad kvůli názorům diskutujících či jejich projevům, které jsou někdy až překvapivě mírné, ale právě kvůli nemístné agresivitě moderátora, který náhle začne třeba křičet, případně se s politikem, jenž chce dokončit větu, překřikovat. Pochopitelně je nutné diskuzi nějak řídit, ale Železný se začne obvykle překřikovat, myšlenku diskutujícího přetrhne a nechá ho dokončit ji poté, co si řekne svoje.
Železný je v debatách až příliš afektovaný a zároveň sebevědomý. Tato kombinace pak ústí nejen v nepříjemné, ale i trapné chvilky. Bohužel v poslední debatě už se moderátor vydal do končin, kde neměl co pohledávat. Sám komentoval aktuální i dějinné události ze svého vlastního pohledu, na který se ho ale nikdo neptal.
V politických debatách moderovaných Jakubem Železným to bohužel občan vypadá, jakoby ústřední figurou celého dění měl být on sám. To je ale nepochopení role moderátora. Ten má z diskutujících, kteří jsou pro diváky těmi hlavními figurami, dostat to nejlepší a nejzajímavější. Toho je pochopitelně možné docílit dobře mířenými otázkami a jasným vymezením prostoru. Nikoliv však přeřváváním a vnucováním vlastní pravdy.
Foto: Česká televize / propagační materiál
