Čarodějnické procesy máme u nás v paměti hlavně díky známé knize a filmu Kladivo na čarodějnice a s tím spojeným případem čarodějnického honu na losinském panství. V Evropě však bylo obětí tohoto běsnění násobně víc a rozhodně se nevyskytovalo jenom ve středověku.
300 let honu na čarodějnice
Přestože se nám může zdát, že čarodějnické procesy jsou středověkou záležitostí, není to vlastně pravda. Pronásledování lidí, kteří se nějak odlišovali nebo byli obviněni z černých čar tu existovalo snad od začátku lidstva. To, co nazýváme čarodějnickými procesy, však začalo až okolo 15. století a trvalo zhruba dalších 300 let, jde tedy o věc, která se odehrávala v novověké Evropě.
Boblig a panství Velké Losiny
V Českých zemích se běsnění kolem čarodějnic příliš neuchytilo. Je to vlastně s podivem, když vezmeme v potaz, že v některých regionech sousedního Německa probíhaly ty nejmasovější a nejkrutější procesy vůbec.
Přesto nakonec i u nás našlo šílenství kolem čarodějnic své místo a chvíli – na samém sklonku období spojeného s honem na čarodějnice – na konci 17. století – přišel na panství Velké Losiny inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu a poté, co řešil zdánlivě banální kauzu znesvěcení hostie, rozpoutal na panství naprostý teror. Jeho řádění stálo život okolo sta lidí.
Čarodějnické procesy však ještě v mnohem masovější míře probíhaly v některých německých oblastech, ve Španělsku nebo třeba v Itálii. Počet obětí je velmi nejasný – odhady se pohybují od vyšších desítek tisíc až po milion. Přestože převážně byly obětmi ženy, nebylo neobvyklé, že na hranici skončil i muž, obviněný z čarodějnictví .
Poslední upálená čarodějnice
Jeden z posledních oficiálních čarodějnických procesů v Evropě se odehrál v Polsku, konkrétně v Reszelu. Zde byla upálená Barbara Zdunková v roce 1811. Přestože byla oficiálně obviněna z čarodějnictví, zřejmě už v jejím případě nešlo o nějakou skutečnou víru v jejích nadpřirozené schopnosti. Město zachvátil požár a dav si zřejmě žádal potrestání viníka – Zdunková, která byla podivínka a porodila několik nemanželských dětí, se ukázala jako dobrý obětní beránek. Přestože o její údajné čarodějnické schopnosti zřejmě v procesu vůbec nešlo, stala se poslední čarodějnicí oficiálně odsouzenou a upálenou v Evropě.
Foto: Shutterstock, zdroj: Polityka, Salemwitchmuseum
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Paní Tereza Holubová autorka tohoto traktátu, nevím jak je stará ale jako by se přenesla o 50 let zpět do normalizačních 70.let ! Článku chybí zcela podstatná věc a sice kdo byl za ony čarodějnické procesy zodpovědný ? To je přece gro a podstata vždy celého popisu nějakých neblahých události. Viník nebo spíše vinicí. Nebo se to už nesmí opět psát jako onehdy před 50 léty ? Viník je přece jasný je to nejodpornější instituce všech dob a věků plná jedu a zloby která dodnes otravuje svým jedem společnost a zcela jí rozežírá- KATOLICKÁ CIRKEV ! Odporní vrazi kteří sami měli být upálení včetně samotného PAPEŽE zástupce Ďábla na zemi. Je zvláštní že to co dělali nacisté i komunisté i další se propírá ale ty zločiny církve ne nepropírají jako by nebyly. Přitom oni vládli v Evropě dlouhá staletí a vraždili své odpůrce mnoho staletí. Je s podivem že ještě nebyli zakazáni a rozpuštění ? Proč asi ?
Tereza Holubová ještě neuvedla zásadní věc. Měla uvést v “dnešním Polsku” a také uvést, že do konce 2. sv. války byl Reszel německý. Němci spolu se Španěly a Italy byli v těch procesech největší kabrňáci. Vždy je těšil pohled na mučené a smažicí se lidi. I ty procesy na šumpersku a jesenicku sem přitáhl německý inkvizitor (Kladivo na čarodějnice). Jinak zde narozdíl od zbytku Evropy snad nebyly. Po hrozbě povstání na Moravě ho císař nechal zatknout a ten Němec chcípnul v base. Je jen škoda že nenásledoval takovou smrt, jakou ordinoval obětem jeho choutek. A je taky dobře, že byla omezena (tehdy neomezená) moc církve. A omezil jí až vstup Garibaldiho povstaleckých vojsk do Vatikánu, tehdy obrovského území, Garibaldim zmenšeným na několik Km2
2
Tereza Holubová ještě neuvedla zásadní věc. Měla uvést v “dnešním Polsku” a také uvést, že do konce 2. sv. války byl Reszel německý. Němci spolu se Španěly a Italy byli v těch procesech největší kabrňáci. Vždy je těšil pohled na mučené a smažicí se lidi. I ty procesy na šumpersku a jesenicku sem přitáhl německý inkvizitor (Kladivo na čarodějnice). Jinak zde narozdíl od zbytku Evropy snad nebyly. Po hrozbě povstání na Moravě ho císař nechal zatknout a ten Němec chcípnul v base. Je jen škoda že nenásledoval takovou smrt, jakou ordinoval obětem jeho choutek. A je taky dobře, že byla omezena (tehdy neomezená) moc katolické církve. A omezil jí až vstup Garibaldiho povstaleckých vojsk do Vatikánu, tehdy obrovského území a okleštění její moci i území. A příčinou povstání byla téměř neomezená moc Vatikánu a jeho chapadla při utváření dějů v Evropě.
Tehdejší Vatikán a dnešní brusel (malé písmeno „b“ není ukazatelem negramotnosti, ale má svůj smysl) má mnoho společného a také my bychom měli povstat.