Pokud jde o útoky na Ukrajinu, Rusové disponují zbraní, se kterou si Ukrajinci nevědí rady. Řeč je o raketách Raduga Ch-22, jimiž zasypávají ukrajinská města. Informační zdroje z Ukrajiny se zmiňují, že ruská armáda jich odpálila už 210, ale sestřelit se nepovedlo žádnou. Jak je to možné?
Letí rychlostí až 3200 km v hodině
Uvedené konstatování podněcuje otázku, jak kvalitní je ukrajinská protivzdušná obrana. Ta rozhodně nezaostává, naopak je považována za velmi moderní. Přesto je pro ni likvidace této zbraně zatím velkým oříškem. Ukrajinské ozbrojené síly se netají tím, že zničit rakety Raduga Ch-22 je nyní nad jejich síly. Popisovaná střela byla vyvinuta v Sovětském svazu (do výzbroje armády se dostala v roce 1971) jako součást leteckého raketového komplexu K22M, který byl určen k boji s americkými letadlovými loděmi a měl zajistit neproniknutelnost sovětské obrany. Celek tvořil kromě Radugy Ch-22 i její detekční a naváděcí systém a nadzvukové letadlo Tu-22M. Střela o délce 11 metrů, hmotnosti 5 tun a nosnosti 960 kg (může nést jak konvenční, tak i jadernou hlavici) dokáže doletět do vzdálenosti až 500 km. Akce probíhá tak, že se střela oddělí od nosiče a ve výšce 20 km výrazně zrychlí. Cíl zasahuje rychlostí Mach 4 (kolem 3200 km/h).
Chybí správné vybavení
Při útoku není ve hře jenom katastrofa způsobená výbuchem hlavice střely, ale přidává se k ní zároveň i ohromná energie, vznikající velkým množstvím hmoty, která velkou rychlostí zasáhne cíl. Američané jako odpověď na střely Raduga Ch-22 a celý raketový komplex K22M zkonstruovali výsadkový letoun F-14 Tomcat. Ten se snažil sestřelovat letadla nesoucí střely Ch-22 ještě před tím, než je nepřítel dokázal odpálit. Popisované americké letouny ale Ukrajinci ve své výbavě nemají. Nedisponují zatím letadly, která by dokázala sestřelit velmi vzdálené vzdušné cíle. Rusové rakety odpalují právě s pomocí bombardérů Tu-22M a Tu-22M3.
Foto: Shutterstock, zdroj: Missileri, Kyivindependent, Twitter
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Označovat 50 let starý krám s přesností zásahu cíle +/- 5km za trumf… Nevím no… Původně to byly protilodní střely a rusáčci je na Ukrajině používají patrně proto, že už jim nic moc dalšího ve skladech nezbývá. Mimochodem co se rychlosti týče, tak většina balistických raket dosahuje rychlostí okolo 5 Machů, takže na tom není nic zvláštního. Až budou na Ukrajině v dostatečném počtu rozmístěné Patrioty, tak budou mít rusáčci s těmi svými předpotopními rachejtlemi po srandě.
Vy jste přízrak WLM. Přízrak. 🤨😳🤔
Je vidět, že Rusové stále jen vyprazdňují sklady se starými krámy. K vítěznému tažení proti viditelně zaostalému nepříteli USA+NATO ve válce do posledního Ukrajince ty staré krámy Rusku zřejmě stačí. Přitom Rusko už nebojuje jen proti kyjevské fašistické juntě, ale proti celému kolektivnímu západu. A teď si představte, že by Rusové začali ve velkém používat novou generaci hypersonických zbraní. Západ ve vývoji obrany proti hypersonickým raketám tragicky zaspal, takže dodnes nemá proti nim žádnou obranu. Patrioty, vyvinuté ještě v 60 letech minulého století ani tolik opěvované Himarsy na novou generaci ruských hypersonických zbraní opravdu nestačí.Počítám, že po plánované velké ruské ofenzivě se v západním mainstreamu přestane dál štvát do války proti Rusku a bude se volat po jednáních a míru aby západu po potupné prohře s Ruskem, aspoň něco zůstalo z ukrajinské kořisti.
Mnozí lidé dnes(řekl bych většina) jsou zfanatizovanými válečnými štváči. Oslavují každý násun čehokoliv co by mohlo eskalovat do světového konfliktu. Ve Stockholmu existuje takový výzkumný institut války, který tvrdí, že jestli byl svět za Karibské krize před válkou za 5 minut 12,tak nyní to je 30 secund před dvanáctou. A tomuhle ti vypatlanci tleskají? Z řad obyvatelstva? Když čtu některé názory i zde, tak se marně snažím rozvzpomenout se, kdy ta debilizace začala. Já opravdu nemohu, už z lidí co plivou síru v jakémsi směru a vůbec si neuvědomují fakt, že v minulých dobách, když chtěli sověti ve spolupráci a úsilím ze strany Kuby nasunout své zbraně tam a hypoteticky jim nabídnout členství ve Waršavské smlouvě, tak kdo si tu myslí, že by bylo ze strany USA toto dovoleno? Že by to neřešili i kupříkladu vojensky? Jsou prostě země na světě, které bohužel jaksi zřejmě nerozhodují(ač to není správné a fér) o tom, ke komu budou vojensky patřit a je více na místě jakási neutralita. Žádná velmoc si nenechá k branám nasunout vojska druhé strany.
Mě ten konflikt nezajímá nějak cíleně. Ani politicky, ani geopoliticky, prostě nijak. Jen co kde zachytím a max. z důvodu, jak ovlivňuje můj vlastní život a mé rodiny a v této rovině se mi vůbec nelíbí a přál bych si jednání a mír. Bohužel se zdá, že MÍR je posunut do slovníku sprostých, nebo zakázaných slov, kdy zvukolibější se zdá slovo válka. Tak to prostě, jen vnímám já za sebe. Mohu se mýlit. Ale, kdo si přeje válku, nebo cokoliv co jí může vyvolat na té globální úrovni a jásá nad všelikými kroky (víme jakými), pak by si měl uvědomit,, drobnost”. Často teď zachycuji takové uklidňující články a debaty o tom, že vlastně atom do desetikilotun zase není nic tak hrozného, a že se to dá zvládnout kdyby náhodou. Prostě nesmysly, aby byly ovce možná klidnější. Ale existují také kobaltové pumy, kdy jedna o síle pouhé jedné kilotuny vytvoří mrak 60km o teplotě miliónu stupňů, kdy spálí v mžiku na troud vše do okruhu 100km. To jen tak okrajově pro všechny co válčí, už teď od stolů svých kanceláří, od konferáku v obýváku, z kabin svých náklaďáků (že, pane víte kdo) a tak dále a mají to za videohru či co.
Já nepreferuji a neupřednostňuji a nedej Bůh nestraním ani jedné ze stran. Chci být apolitický, jelikož považuji politiku obecně, jako zlo. Ale rozhodně co chci a přeji si je ukončení konfliktu jakoukoliv dohodou mezi stranami, která bude pro všechny přijatelná (a nechal bych to na nich co je a co není), aby zase zavládnul závan svěžího vzduchu a ne čpící dým.
Dopním, že ona kobaltová bomba je prý v říši teorie. Nikým nesestrojená. Ale… je to pravda, není to pravda. Kdo to může s určitosti říct. Na každý pád,, obyčejný” atom stačí. Tak všichni doufejme že tak daleko žádný, ani do budoucna jiný konflikt nezajde. Bylo by to fajn. Ne?
No, Rusové mají těch trumfů víc. A nevíme zdaleka o všech. A lži, které nám chrlí mainstreamová média, nás mají vést k přesvědčení, že žádné trumfy nemají, ale usa, brusel a podržtašky mají trumfy všechny. Pamatuji si, když před cca 50 lety čínská vojska (cca milion vojáků ve vojenské technice) vtrhla do Kazachstánu se záluskem získat jej pro sebe. Ale to bylo něco jiného. To bylo napadení tehdejšího SSSR! Během 3-4 dnů bylo po čínské agresi. Tehdejší kamarád (byl v armádě) mi naznačil, že po Číňanech zbyla akorát technika. A jsem si jist, že stejné by to bylo při napadení dnešního Ruska. Dnes má nějaké trumfy RF něco USA, EU nemá nic, protože jí vedou kreténi a podržtažkové usa, jako třeba von lejno, fiala, rakušan, pekarová, kovářová………. A víte, co je divné? O tom konfliktu nikde ani zmínky. A sám si to dobře pamatuji.
Jen absolutní idiot může napsat,že Rusové nemají moderní zbraně!!!!!!!!!!!Mají ,ale šetří si je na později – tak uvažuje každý pragmatický stratég!!!!!!!!!