Tajemný muž, který na jaře zachránil Česko a teď přišel pozdě, promluvil. Pochopil jsem, že vláda nemá v ruce vůbec nic, vzpomíná

První zmínky o tajemném muži, který přinesl ministrům propočty možného vývoje první vlny epidemie, mohla veřejnost zaznamenat už v březnu tohoto roku, když se Česká republika s koronavirem teprve seznamovala. Ministr Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš to tehdy podávali tak, jako by za nimi přišel matematický génius, který přinesl složité konstrukce – a ty se pak začaly vyplňovat. Před pár dny Babiš tohoto muže opět připomněl, a to když se snažil ospravedlnit žalostný postup vlády proti koronaviru, který Česko dovedl až na samotnou špičku světového žebříčku v počtu případů na sto tisíc obyvatel. Premiér na tiskové konferenci k vyhlášení nových vládních nařízení pronesl zmatenou větu: „V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice to byl ten samý člověk, ale už přišel v nějakém čase. A ti, kteří měli přijít, nepřišli.Naplno tak vyjevil bezradnost vlády, která neví, co má dělat, pokud za ní náhodou někdo nepřijde.

Žádný geniální vědec, ale člověk zvyklý pracovat s daty

Sám dotyčný člověk, který Českou republiku na jaře zachránil od vývoje, jenž ji dostihl až nyní, přitom svou roli nikterak nepřeceňuje. Je jím Pavel Řehák, bývalý ředitel České pojišťovny. Jeho identitu odhalila v pondělí vycházející kniha Pandemia od novinářů Michala Kubala z České televize a Vojtěcha Gibiše z Televize Seznam.

Sám Pavel Řehák svou roli nikterak nezveličuje. Nepovažuje se za nějakého matematického génia a se zdravotnictvím neměl v životě nic společného. Je to ale dlouholetý manažer, který je zvyklý pracovat s čísly, a tak, když koronavirus začal dobývat Evropu, zejména pak sever Itálie, sedl si Řehák k počítači, otevřel si program Excel a v něm si vytvořil jednoduchou tabulku s grafem, který ukazoval vývoj nakažených tak, jak by k němu v Česku na základě prvních vstupních dat mělo docházet. Jeho cílem bylo pouze to, aby byl připraven na věci příští.

Když si po pár dnech sloupec s počtem nakažených protáhl do konce měsíce března, číslo, které spatřil, ho vyděsilo. „To znamená, že nejpozději na konci března bude republika určitě zavřená,“ pomyslel si tehdy, jak vzpomíná v knize Pandemie. Stejný počet případů, který doslova vypnul Itálii, mu jeho model indikoval za pár týdnů. I v tom nejmírnějším scénáři, který si nasimuloval, by se Česko na stejná čísla dostalo do měsíce.

Průšvih nikdo netušil

V té chvíli si říkal, že něco takového přece není možné. Tehdy se ještě domníval, že nejspíš udělal ve výpočtu nějakou chybu. Ty počty ale zase nebyly tak složité a několikrát je ověřoval. Hlodal v něm proto červíček pochybnosti, zda tu náhodou někdo nezaspal. Svůj model proto zkonzultoval s bývalým náměstkem ministra zdravotnictví Pavlem Hroboněm, který mu potvrdil, že má vše správně.

Nezbývalo tedy, než se obrátit na ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, byť stále nedokázal uvěřit tomu, že by byl jediným, kdo má v ruce pravděpodobný vývoj epidemie pro příští týdny. „Jakmile to dám na stůl, tak přijde někdo z Ministerstva zdravotnictví a řekne – s tímhle běžte do háje, to je mateřská školka, my máme mnohem sofistikovanější model, kterej nám ukazuje úplně jinej průběh, a vy jste úplně mimo,“ představoval si Pavel Řehák, co asi nastane, jakmile vládě svůj papír předloží.

Babišovi trvalo, než pochopil

Celé to ale nakonec bylo trochu jinak. Když Řehák čísla odprezentoval ministru vnitra a šéfům policejního a hasičského sboru, rozhostilo se v místnosti ticho. To pak přerušilo jediné slov: „Průser“. Podle Hamáčka byl Pavel Řehák skutečně prvním člověkem, který někoho z vlády upozornil na hrozící průšvih. Tehdy Řehákovi došlo, že jeho obyčejná excelová tabulka je aktuálně dokumentem nejvyšší důležitosti a zároveň jediným odhadem hrozící krize.

Zatímco Hamáček uvěřil ihned, přesvědčování premiéra Andreje Babiše několik dní trvalo. Jednoduše nechtěl uvěřit tomu, že něco takového může nastat. Jenže po třech dnech, kdy se skutečný vývoj shodoval s Řehákovým výpočtem, pochopil i Babiš. Vláda pak začala konat velmi rychle a faktickou uzavírkou země přispěla k tomu, že se koronavirus v první vlně nijak dramaticky nerozšířil. Česká republika tehdy patřila k premiantům. Jakoby ani jiné vlády neměly epidemiologické modely a neměly to štěstí, že za nimi přišel „nějaký Řehák“.

Jenže, jak se říká, první vyhrání z kapsy vyhání. Po pár měsících získala vláda pocit, jak vše fantasticky zvládla a vyslyšela volání veřejnosti po uvolnění. To však bylo překotné, a když předtím Řehák varoval, už ho nikdo neposlouchal. Teď podle slov premiéra přišel varovat znovu, ale zřejmě ho opět nikdo nevyslyšel. Iniciativu tak převzal koronavirus a Česko už v jeho vleku může pouze složitě brzdit.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 17SdíleníSdíletTweet [...]
Jde pravděpodobně o jeden z největších nešvarů současnosti, jen se o něm zdaleka nemluví tolik, jak by bylo potřeba. Vždyť se tu reálně ztrácejí peníze desítkám tisíc lidí, přičemž toto číslo pravděpodobně ještě poroste. Postihne to každého Nejrůznější organizované skupiny si rychle všimly toho, že Češi jsou stále obecně velmi důvěřiví a neočekávají, že by jim někdo chtěl udělat něco zlého. A na druhé straně slyší na nejrůznější výzvy k tomu, jak zhodnotit svůj majetek, případně slibované výhry. Různých metod, jak z lidí vylákat peníze, které už nikdy neuvidí, je celá řada. Tou nejjednodušší je poslat pod určitou záminkou SMS, která buď hrozí nějakým průšvihem nebo naopak něco slibuje. Připojena je výzva k akci, kde je třeba vyplnit osobní údaje. Na tom by ještě nebylo nic divného, pokud by mezi nimi nebyly i přístupové údaje k bankovnímu účtu. Pokud je odevzdáte, můžete si být jisti tím, že vám účet vyluxují. Podvody se to jen hemží na internetových tržištích, kde se Češi často pokoušejí prodat různé použité věci. “Měla jsem radost, že se mi na můj inzerát někdo hned ozval a že situaci rychle řeší,” říká pětadvacetiletá Míša, která prodávala starší dětské věci. “Okamžitě poslal odkaz na kurýrní službu, kde jsem měla vyplnit údaje včetně přístupu do bankovního účtu. Až potom mi došlo, jak moc jsem byla naivní.“ Přijdete o balík peněz Žena celkem přišla o 40 tisíc korun, které se podvodníkům podařilo z jejího účtu odčerpat, než banka transakce zablokovala. Podle České bankovní asociace bylo podobným způsobem napáleno téměř 70 tisíc klientů, kterým byla zcizena částka přesahující 1,35 miliardy korun. Na jednoho tak v průměru připadá enormní ztráta ve výši dvaceti tisíc korun. Může to být ale i podstatně více. Výjimkou nejsou případy, kdy lidé přijdou o stovky tisíc korun, respektive o veškeré celoživotní úspory. Čtěte také: Banky jdou náhle tvrdě po Češích. Přijdete tak o spoustu peněz, už zase vás škubou Ačkoliv se banky situaci snaží řešit, z jejich pohledu mají vše velmi dobře zabezpečeno a zbývá tedy především edukace klientů. To je ale nikdy nekončící práce, jelikož jsou jich miliony a nejrůznější podfuky mají stále sofistikovanější podobu. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *