První zmínky o tajemném muži, který přinesl ministrům propočty možného vývoje první vlny epidemie, mohla veřejnost zaznamenat už v březnu tohoto roku, když se Česká republika s koronavirem teprve seznamovala. Ministr Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš to tehdy podávali tak, jako by za nimi přišel matematický génius, který přinesl složité konstrukce – a ty se pak začaly vyplňovat. Před pár dny Babiš tohoto muže opět připomněl, a to když se snažil ospravedlnit žalostný postup vlády proti koronaviru, který Česko dovedl až na samotnou špičku světového žebříčku v počtu případů na sto tisíc obyvatel. Premiér na tiskové konferenci k vyhlášení nových vládních nařízení pronesl zmatenou větu: „V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice to byl ten samý člověk, ale už přišel v nějakém čase. A ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Naplno tak vyjevil bezradnost vlády, která neví, co má dělat, pokud za ní náhodou někdo nepřijde.
Žádný geniální vědec, ale člověk zvyklý pracovat s daty
Sám dotyčný člověk, který Českou republiku na jaře zachránil od vývoje, jenž ji dostihl až nyní, přitom svou roli nikterak nepřeceňuje. Je jím Pavel Řehák, bývalý ředitel České pojišťovny. Jeho identitu odhalila v pondělí vycházející kniha Pandemia od novinářů Michala Kubala z České televize a Vojtěcha Gibiše z Televize Seznam.
Sám Pavel Řehák svou roli nikterak nezveličuje. Nepovažuje se za nějakého matematického génia a se zdravotnictvím neměl v životě nic společného. Je to ale dlouholetý manažer, který je zvyklý pracovat s čísly, a tak, když koronavirus začal dobývat Evropu, zejména pak sever Itálie, sedl si Řehák k počítači, otevřel si program Excel a v něm si vytvořil jednoduchou tabulku s grafem, který ukazoval vývoj nakažených tak, jak by k němu v Česku na základě prvních vstupních dat mělo docházet. Jeho cílem bylo pouze to, aby byl připraven na věci příští.
Když si po pár dnech sloupec s počtem nakažených protáhl do konce měsíce března, číslo, které spatřil, ho vyděsilo. „To znamená, že nejpozději na konci března bude republika určitě zavřená,“ pomyslel si tehdy, jak vzpomíná v knize Pandemie. Stejný počet případů, který doslova vypnul Itálii, mu jeho model indikoval za pár týdnů. I v tom nejmírnějším scénáři, který si nasimuloval, by se Česko na stejná čísla dostalo do měsíce.
Průšvih nikdo netušil
V té chvíli si říkal, že něco takového přece není možné. Tehdy se ještě domníval, že nejspíš udělal ve výpočtu nějakou chybu. Ty počty ale zase nebyly tak složité a několikrát je ověřoval. Hlodal v něm proto červíček pochybnosti, zda tu náhodou někdo nezaspal. Svůj model proto zkonzultoval s bývalým náměstkem ministra zdravotnictví Pavlem Hroboněm, který mu potvrdil, že má vše správně.
Nezbývalo tedy, než se obrátit na ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, byť stále nedokázal uvěřit tomu, že by byl jediným, kdo má v ruce pravděpodobný vývoj epidemie pro příští týdny. „Jakmile to dám na stůl, tak přijde někdo z Ministerstva zdravotnictví a řekne – s tímhle běžte do háje, to je mateřská školka, my máme mnohem sofistikovanější model, kterej nám ukazuje úplně jinej průběh, a vy jste úplně mimo,“ představoval si Pavel Řehák, co asi nastane, jakmile vládě svůj papír předloží.
Babišovi trvalo, než pochopil
Celé to ale nakonec bylo trochu jinak. Když Řehák čísla odprezentoval ministru vnitra a šéfům policejního a hasičského sboru, rozhostilo se v místnosti ticho. To pak přerušilo jediné slov: „Průser“. Podle Hamáčka byl Pavel Řehák skutečně prvním člověkem, který někoho z vlády upozornil na hrozící průšvih. Tehdy Řehákovi došlo, že jeho obyčejná excelová tabulka je aktuálně dokumentem nejvyšší důležitosti a zároveň jediným odhadem hrozící krize.
Zatímco Hamáček uvěřil ihned, přesvědčování premiéra Andreje Babiše několik dní trvalo. Jednoduše nechtěl uvěřit tomu, že něco takového může nastat. Jenže po třech dnech, kdy se skutečný vývoj shodoval s Řehákovým výpočtem, pochopil i Babiš. Vláda pak začala konat velmi rychle a faktickou uzavírkou země přispěla k tomu, že se koronavirus v první vlně nijak dramaticky nerozšířil. Česká republika tehdy patřila k premiantům. Jakoby ani jiné vlády neměly epidemiologické modely a neměly to štěstí, že za nimi přišel „nějaký Řehák“.
Jenže, jak se říká, první vyhrání z kapsy vyhání. Po pár měsících získala vláda pocit, jak vše fantasticky zvládla a vyslyšela volání veřejnosti po uvolnění. To však bylo překotné, a když předtím Řehák varoval, už ho nikdo neposlouchal. Teď podle slov premiéra přišel varovat znovu, ale zřejmě ho opět nikdo nevyslyšel. Iniciativu tak převzal koronavirus a Česko už v jeho vleku může pouze složitě brzdit.
Foto: Freepik
