Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Mohlo to být taky jenom lajdácky opsané a učitelka to věděla.
ti jebe
Ty jsi nikdy neslyšel o opisování? A chodil jsi do školy??
Nechodil. Ten je zmatenej jak včela, stačí si přečíst ten nesmysl, co vyplodil o pár příspěvků níž. Nemá to ani hlavu, ani patu.
Prober se, na prvním stupni by asi žáček nezvládnul obšlehnout celou písemku aniž by si ho učitelka nevšimla. Pokud si ovšem nebyla při hodině odskočit na cigárko…
Opisovalo se i na prvním stupni, od první třídy a s učitelama jsme si věděli rady.
Tato varianta nebude populární, lůza si ráda plivne na kantora, od Plyšáku totiž může a často toho zneužívá..
Tak hlavně aby maminka za pár let neomlovala synáčka, že na tom semaforu ještě před chvílí svítila zelená a on se taky jenom přehlédl.
Ale on se nepřehlédl, jen se mu to prostě nevešlo na řádky. Vždyť je to celé jen posunuté, ale pořadí je správné. Jsem schopen pochopit, že to na první dobrou nepochopila, ale pokud ho pak ještě zesměšňovala, tak se těžko divit, že přijde “agresivní” rodič to řešit.
Jestliže má místo pěti výsledků v řádku jenom čtyři a zadání bylo pět v řádku, je to prostě špatně. Ale chápu, přesnost a důslednost se v dnešních mladších generacích nenosí. Jenže třeba v mojí práci by podobné přepsání o řádek mohlo stát lidské životy.
Jenže vy nejste ve 3. třídě. Ono třeba kdybyste ve své práci spočítal špatně 49:7, tak to může být taky nebezpečné, zatímco ten třeťák se to teprve učí a nic se neděje. Dítě není malý dospělý! A klidně mu mohla dát 5 za úpravu, ale ne za výsledky, protože ty jsou prostě správně a to se okecat nedá.
Právě, že se to učí. V životě mu taky nikdo nic neodpustí.Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
učitelum se přidává plošně at je hlupý,nebo jen tak že učí,arogantní,blb a výsledek jelito učitelky ředitel měl okamžitě skončit!
Můžete mít pravdu, ale já znám i naprosto opačnou situaci. Na soukromé Střední odborné škole v H…musí odmaturovat i debil, protože přináší do školy peníze. A kantor buď stáhne o… a drží hubu, nebo odejde. A dovolím si tvrdit, že situace je stejná ve většině soukromých škol.
Žák dostal 5 z testu z Fyziky, protože neměl papír formátu A5, pak byl vyzkoušen ústně ve stejné hodině a dostal za 2. V žakovske ma tak za jednu hodinu dvě známky.
Trošku mě mate ta žákovská…
Když už vaříš z vody, tak si aspoň sežeň informace, že žákajdy už dávno nejsou.
Tím nepopírám, že je možná ta absurdita, co jsi popsala, ale že se to stalo teď nějakému žákovi, kterého znáš, tak to ti nejde věřit.
A proč by žákovské nebyly? Moje dítě ve druhé třídě normálně žákovskou má …
😀 tak to jsi trošku mimo, naše obě děti žákovskou normálně mají, 1. a 5. třída. Ano, mají (jeden od loňska, druhý samozřejmě od letoška, ale škola je opravdu teprve letos zavedla) i Bakaláře, ale klasickou papírovou ŽK mají. Tak možná, než začneš někoho obviňovat, zkus si ty informace nejdříve sehnat sám. Díky.
Mám osobní zkušenost s úrovní významné části pedagogického sboru na gymnáziu v nejmenovaném městě. Předvádějí doslova šílenosti. Okopírují z wikipedie celé stránky o daném problému ( např. o filozofických směrech, historických obdobích, ale též i z jiných předmětů), ty studentům předčítají z prezentací bez jakéhokoliv vysvětlování použitých pojmů nebo souvislostí a následně se “samozřejmě” znalosti ověřují v písemkách. Často se stává, že studenti píšou i tři písemky v jednom dni. O zásadách pedagogické práce podobní učitelé snad nikdy neslyšeli. Komenský se prostě obrací v hrobě…
A co čekáš? Na pajdák jde spousta pitomců jen proto, aby měli nějaký titul, aby neměli jen gympl a nebo proto, protože ve skutečnosti je žádný jiný vysokoškolský obor nebaví. A hlavně tam by museli i něco z toho oboru nejen umět, ale i předvádět.
Tady to máš ve směs jen teorii a mnoho tady těch super nových učitelů přijde s ideály, jak to žákům natřou a řídí se pravidlem – učitel je ten, co je o kapitolu dál, než student.
Už já před x lety jsem zažil v naší třídě, že borec, který ovládal v té době PHPčko lépe, než učitel, tak se s ním neustále hádal, protože učitel věděl o tom kulové a borec už si sám vydělával. Výsledek byl ten, že mu dával špatné známky no a borec při přezkoušení prokázal, že učitel ví o tom hovno a obzvlášť ho ztrapnil, když učitelovi hacknul jeho vlastní zadání 🙂
Když nebudeme mít odvahu jmenovat konkrétní město, tak je to jen plácání.
GDPR – EU
Nejhorší je, že na wikipedii jsou občas hrozné nesmysly!
Ve třetí třídě by se opravdu neměly řešit situace, že se k vůli moc velkým písmenkům nevešlo žákovi pět čísel na řádek. Druhá věc je, že ta učitelka může být opravdu tak alternativně myslící, že to prostě nebyla s to poznat. Většina vyučujích matematiky je v podstatě na svěrací kazajku, i na středních školách.
Ruku na srdce – copak lékaři jsou na tom v průměru lépe než ti matikáři? Kolik z nich rozezná rozdíl mezi neplatností nějakého tvrzení a neexistencí či neznalostí jeho důkazu? Kolik z nich se drží primitivních diagnostických schémat, které když selžou, z pohodlnosti svádějí potíže pacienta na krční páteř nebo jej posílají rovnou k psychiatrovi?
On je to spíš takový bludný kruh, v jistém smyslu se “zápornou” zpětnou vazbou, která zhoršuje všechno. Učitelka je patrně přetížená, vyhořelá a studovala někde, kde to také nejspíš nebylo ideální. Její žáci pravděpodobně získají hluboce zakořeněnou nechuť k matematice. A nedej Bože, aby ji pak některý z nich musel z nějakého důvodu učit…
Cesta z toho není jednoduchá – snad jen, když větší množství lidí udělá mnohem víc než musí a o hodně líp, než jak jsou za svou práci placeni.
Dobrý den, je pravda, že jsou výsledky posunuté. Na druhou stranu, když máte opravit 25 písemek, nemusíte si toho všimnout. Přitom je třeba si všimnout, že paní učitelka ke každému příkladu dopsala, jak znělo zadání – to znamená, že práci rozhodně neodbyla. Naopak – doplatila na “úlevy”, kdy žákům dovolila zapsat pouze výsledek. Pokud by museli zapsat celé zadání, k chybě by nedošlo.
Buďme lidští – i učitel je člověk. Nikdo z nás tam nebyl, a nevíme, jakým tónem podpořený žáček maminčiny výhrady paní učitelce sdělil.
Sorry, toto je ale hodně chabé. Navíc pokud učitelka byla arogantní a neuznala takovou chybu i po testech, tak tam nemá co dělat.
Za nás bylo normálním zvykem, že učitelka/učitel rozdali testy s tím, že řekli, ať se na to podíváme a kdyby se komukoliv cokoliv nezdálo, ať přijde a můžeme se o tom pobavit.
Máš pravdu – každý nejen že může, ale naštěstí dělá chyby (proč píšu naštěstí, tak to je jasné každému, kdo kdy někoho učil), ale jde o to, jak se k tomu každý postaví.
Pokud žák udělá chybu a řekne – je mi to u pr*ele, tak pak nezbývá, než tam poslat i toho dotyčného žáka.
Pokud žák udělá chybu a zkoumá, proč ji udělal a hlavně se z ní poučí, tak je na dobré cestě nejen, aby tu chybu neudělal znova, ale aby na sobě uměl i pracovat.
To samé učitelka. Pokud udělá chybu a chová se výše popsaným způsobem, tak měla do 10 minut okamžitě vyklidit kabinet a modlit se, aby ji při odchodu ředitel ještě nenakopal do … hýždí.
Naopak pokud udělá chybu a žák by věděl, že za ní může dojít i v takovémto případě a říct – paní učitelko, já to ale mám správně, akorát posunuté, tak by stačilo, aby řekla: “a jo, vidíš, nedám si po obědě viržínko” škrtne pětku a dá mu za jedna, tak nejen, že se nestane nic špatného ani posměšného, ale naopak tím namotivuje i zbylé žáky, aby si důkladně vše prošli.
Proto to, cos tu napsal, tak je stejně na po čuni, jako přístup učitelky.
Já třeba nejsem proto, co tady píšou mnozí jiní nebo co bylo v textu, že je prý špatně, že co chyba, to stupeň dolů. Je to dobře, ale z toho důvodu, aby se skutečně oddělila jednička třeba od dvojky. Pak je problém, že společnost nepřijímá nic jiného, než jedničky a pětky.
Jak chceš pak motivovat ty, kteří mají písemku bez chyb, aby se stále a ještě víc snažili, když uvidí, že dostanou jedničku i ti, kteří mají třeba 3 chyby…. No samozřejmě, že to má pouze demotivační účinek, protože proč by se měli snažit, když ti druzí jsou na tom úplně stejně, jako oni, i když ti první jsou lepší?
V tomto je ta společnost také zvrácená – neustálý ohled na nějaké slabší prvky, ale totálně kašleme na výjimečné a silné články.
To je ovšem druhé téma.
Když se vrátím k tomu nesmyslu, cos napsal, tak se nad sebou zkus nejdřív zamyslet, než něco takového plácneš. Po žákovi, rodině a všech bys chtěl “lidský přístup” a proč stejným metrem neměříš učitelce? Kde ta má lidský přístup?
Je mi líto, je od toho placená. Já udělat takovou chybu, tak budu velice, ale opravdu velice zkroušený. A hluboce a pokorně se omluvím i tomu třeťákovi. Druhá věc je, že pokud jsou první 4 výsledky dobře, a pak je vše špatně, tak by to mělo praštit do čumáku i člověka po absolutoriu ZŠ, natož vysokoškoláka, navíc se vzděláním zaměřeným na děti (ve smyslu, že je tam něco v zásadě špatně).
No, ono se na to dá nahlížet i jinak – pokud jim dovolila psát jen výsledky, tak je přece úplně jedno, na jakém řádku jsou, jde jen o pořadí, takže tím spíš by to pro ní mělo být pochopitelné.
lidská měla být především učitelka
Až bude ta učitelka “lidská”, budeme i my lidští. Zatím, myslím, si řekneme – slepice…
Na základní škole jsme měli všechny kategorie učitelů. Od opilých hysterek, přes holky osahavající slintaly až po učitelky, co by se kvůli dětem nechaly mučit. Měli jsme všechny kategorie žáků až po opravdové vyvrhele. Z toho papíru se absolutně nedá nic soudit a vynášet nějaká stanoviska.
Protože nikdo normální v dnešní době učit nejde…
JAKO SORRY. Osmák má takový zápis? Je to podvod. To jako řeší osmák příklady 10×2 nebo 7×3 ? 😀
“Žák třetí třídy” myslím není osmák. Ale v matematice jsem byl vždycky slabší.
Trišičku problém se čtením nebo pamětí, že? 😉
Tady byste ale mohli tu školu a učitelku jmenovat. Už proto, aby se ta učitelka k tomu mohla taky vyjádřit.
Jako pokud je toto skutečně reálný učitelkou opravený test, tak ta osoba nemá na škole co dělat … maximálně tedy by měla vyfasovat koště, kýbl a hadr a místo učitelky přejít na kosmetičku podlahových ploch.
Jako za tohle chtějí učitelé ty peníze a cítí se nedoceněni? Směšné.
taky jsem to kdysi zažil s učitelkou Pavlíkovou na Norbertově, jelikož jsem nepatřil k jejím oblíbencům
Nikdo není neomylný a ne všichni učitelé jsou na nějaké super výši, stačí se podívat, co v posledních letech berou Pedagogické fakulty ke studiu za žáky. Stačí vidět jejich vysvědčení ze středních škol a je jasné, že mnozí by vůbec neměli jít na VŠ. Na druhou stranu drzost některých rodičů je naprosto neakceptovatelná. Svými neustálými neodbornými ataky znechucují budoucím učitelům jejich práci, kdy v naprosto jasných věcech stále obhajují své dítě. S ním nepracují, nevychovávají, jen mu kupují za nic dárky, a pak vinu házejí na učitele a školu. Je jasné, že se tam žádný super učitel v těchto podmínkách nepohrne!!
Ano, určitě máte minimálně z části pravdu. Ale pravdou také je, že právě ti mladí mají často pocit, že i rodiče jsou jejich žáci nebo podřízení a tak k nim přistupují.
Zažila jsem se synem, pravda v osmé třídě . V řádku pár čísel a výsledek. Když jsem namítla že to má dobře odpověděla mi učitelka že mu chybí postup. “Ale tady ta řada čísel, to je zkrácený postup” řekla jsem a paní učitelka pronesla neuvěřitelnou větu – “NO JO, TAKHLE MŮŽETE UVAŽOVAT VY NEBO JÁ ALE NE ČTRNÁCTILETÝ KLUK”
normální, znám učitelky, které děti vyloženě mučí, rvou na ně, jedna chyba a hned si looser. žádná koncepce. komunismus. naštěstí naše učitelky jsou v pohodě, krásně zajímavě naučí, děcka se ráno těší do školy, jsou tam raději než doma 🙂
Dcera dostala za 3 z výtvarky za malůvku mimozemšťana,prý takhle
mimozemšťan nevypadá.To p.učitelka přece musí vědět.
Možná ,že se pí.učitelce, ten mimozemšťan nepodobal,tak jí to nakrklo !
Dívám se na poznámky níže a nestačím zírat. Tolik tupých lidí, co se naučilo psát na klávesnici! Obhajovat učitelku v tomto případě může jen omezenec.
Mám syna, chodí do třetí třídy. Vidím, jak se učitelka dokáže mstít pokud se řekne něco, co dělá s dětmi špatně. Ale tento případ je zrůdnost, takto toho žáka duševně odrovnává. Já na místě rodičů bych zvažoval výměnu školy..
Pro ty co tady uvádíte, že kluk možná špatně opisoval: on ty výsledky má dobré, učitelka jednoduše šla jako robot, tak jak se to dnes učí. Nepřemýšlí a hlavně: není pedagog!
Ano, je možné, že úkolem bylo napsat vždy pět odpovědí do jedné řádky a toto kluk nezvládl. Ale toto by se mělo maximálně zhodnotit způsobem, že výsledky za jedna, nepochopení otázky pět, celková známka tři. I toto by bylo spravedlivější, než pětka. A vysmívat se veřejně dítěti může jen ubohý člověk, ne pedagog.
Nejde mi ani o to, zda učitelka udělala chybu nebo to opravila správně, ale spíš o tu jednostrannou prezentaci této záležitosti. Z vlastní zkušenosti všichni víme, jak se dá pravda podat a jak tedy můžou být pravdy diametrálně odlišné podle toho, kdo a jak je prezentuje.
I bych se vsadil, že rodič s učitelem v tomto případě vůbec nekomunikoval a tichou poštou se to nafouklo – hlavně ta část o arogantní učitelce.
Co já potkávám za učitele, tak jsou všichni naopak rozumní a na prvním stupni (i ve školce) navíc velmi ochotní.
Vzpomínám si, že jsem na škole při písemce napsal 2odmocninu z 1849 z hlavy – bez výpočtu – učitel mi to podtrhl, že jsem to musel opsat – když jsem mu ukázal ve cvičebnici, že jsem si to včera doma cvičně počítal a tudíž jsem si to náhodou zapamatoval, tak se mi omluvil. Ale tehdá nebyl internet a já to nemohl vyvěsit na FB a obvinit učitele že mne obvinil z podvodu.
Nevím co se dělo v hlavě učitelky. Ale dnešní česká společnost je nastavena na formu nikoli obsah -ten je brán jako nutné zlo. VIz přijímačky na střední školy . Různá rozhodnuti správních orgánů a soudů a pod.
celé školství je moloch jako zdravotnictví, něják to funguje jako celek, ale v některých naprosto jednoduchých bodech očividně selhává a strašně pomalu napravuje své chyby, hlavním cílem je digitalizace aby mohla nastoupit totální kontrola a zotročení lidstva
Dovolím si oponovat. Zadání je součást příkladu a v průběhu školního života bude počítat i složitější příklady, než malou násobilku. Pokud si už ve třetí třídě zvykne, že “vlastně vcelku pohoda”, tenhle přístup mu pak už zůstane, jak v rámci školního, tak profesního života.
A vaši filosofii “on dostal pětku, taková hrůza!” taky nechápu. Pětka za hovadinu mu život nezničí. Naopak má jedinečnou příležitost poučit se ze svých chyb a odteď už bude navždy pořádně číst zadání. Pokud se mu poštěstí dělat někdy TSP na vysokou školu, bude se mu to hodit. Škola není tréning jenom na malou násobilku, ale i na tyhle schopnosti a dovednosti.
Já si kdysi v sedmičce v dějepisu zakládal na tom, že nikdy nedostanu nic horšího, než jedničku. A v jedné písemce jsem neotočil zadání na druhou stranu, takže mi tři odpovědi úplně chyběly. Od té doby pořádně čtu zadání a pro jistotu otáčím i na druhou stranu papíru. Deprese z toho nemám a věřím, že duševně zdravej jedinec je ani mít nemůže.
Víte že se ve škole používají i materiály do kterých se nesmí psát? Pokud jim řekla že mají psát výsledky, což je celkem pravděpodobné, tak není důvod aby to opisoval celé.
Je mi velice líto: Pokud ty první 4 výsledky akceptovala, tak to znamená, že měli psát jen výsledky,.
Já hlavnê nechápu, jak může učitelka dát zadání, kde má žák napsat nějaké výsledky, u kterých není žâdný příklad. Takové cvičení opravit nejde, natož z něj dát známku. Takhle se matematika vyučovat nedá. Dalo by se to pochopit, pokud by např. žâk doplňoval nějakou tabulku, v žádném případě ale nelze psát samotné výsledky takto na řâdek v sešitě a pokud to paní učitelka takto zadala, měla by vrátit diplom, pokud nějaký má.
Znám pár takových “učitelek”. A jsou to shodou okolností ty správně kvalifikované absolventky PedF…
Učitel učí a určuje jak má dítě s učivem zacházet. Pokud má rodič problém s učitelem, musí najít odvahu a řešit to s učitelem a nezatahovat do toho děti nebo laickou veřejnost. Je to fňukání na špatném hrobě a může se to snadno obrátit ke zneužívání. Tohleto je typický příklad, jak se to nedá vyřešit.