V současné době je striktně dodržován plán očkování daný jednotlivými výrobci. Důvod je jednoduchý: vakcíny proti covidu se testovaly v rekordně krátkém čase a nebyl příliš prostor pro nějaké experimenty. Ten se však postupem času otevřel, a tak se vědci pouští do zkoumání toho, zda by nebylo dobré jednotlivé vakcíny kombinovat.
Aktuálně už v této věci probíhá výzkum ve Velké Británii. Tamní vědci zjišťují, zda by kombinace dvou různých vakcín nemohla přinést lepší výsledek z hlediska zajištění dlouhodobější imunity vůči koronavirové infekci. Díky tomu by například nemuselo být nutné tak často přeočkovávat, což dále zatěžuje výrobní a logistické kapacity.
Nejde přitom jen o hypotézu vycucanou z prstu. Testy na zvířatech už potvrdily, že po kombinaci dvou různých látek vzniká silnější imunitní reakce organismu. “Můžete tím dosáhnout vyššího stupně imunity. Když zkombinujete dva typy vakcín, tak je často výsledek lepší, než když aplikujete dvakrát tu samou látku,” uvedl pro Lidové noviny Peter Šebo, který šéfuje Laboratoři molekulární biologie bakteriálních patogenů v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd.
Kombinace různých vakcín by ale mohla pomoci i v zajištění plynulosti očkování. Dnes je vždy nutné počítat s tím, že pokud někdo dostane první dávku jedné značky, musí mu být zajištěna i druhá dávka stejné vakcíny. To ale může být někdy problém, obzvlášť když se intervaly odstupu obou dávek budou nejspíše prodlužovat, protože i to podle posledních výzkumů zajišťuje lepší imunitní reakci. Některého z výrobců může v té době postihnout výpadek a dotyčného nebude možné naočkovat. Pokud by byla možná kombinace vakcín, dostal by jednoduše jinou značku.
Ostatně výzkum v tomto směru probíhá i kvůli tomu, že se objevují první vážné zprávy o potřebě třetí dávky vakcíny. Jenže například Evropská unie už do budoucna počítá především s vakcínou od společnosti Pfizer, zatímco třeba AstraZenece smlouvu na další dodávky již neprodloužila. Lidé, kteří tak byli očkováni touto vakcínou, možná na podzim dostanou třetí dávku od Pfizeru. Tady přitom nejde jen o dvě různé značky, ale i dva odlišné výrobní postupy. “Opravdu nevidím problém, pokud pak dostanou mRNA vakcínu, třeba Pfizer či Modernu,” uklidňuje však Šebo, podle kterého je ale nicméně vše nutné řádně otestovat.
Už dnes přitom v omezené míře kombinace očkovacích látek funguje. Dochází k ní tehdy, kdy má pacient po první dávce určité značky silnou alergickou reakci. Potom lékař obvykle sahá po alternativní látce.
Odborníci nicméně upozorňují na skutečnost, že výzkum v tomto směru musí organizovat státy nebo uskupení jako Evropská unie. Samotní výrobci si totiž na poli vakcín konkurují a nemají důvod nějak zvlášť spolupracovat. Nelze tedy očekávat, že impuls k záměně očkovacích látek přijde od nich.
Foto: Shutterstock
