Vědci sestavili tabulku spánku. Vyčtete z ní, jak dlouho přesně máte spát podle svého věku

Spánek je klíčovým procesem, který je nedílnou součástí našich životů. Zkrátka jsme byli tak sestrojeni, že se neobejdeme bez odpočinku, který nás znovu nabije energií potřebnou pro vykonávání nejrůznějších činností. Může se to jevit jako nedokonalost a mnozí to tak v dnešní uspěchané době skutečně vidí. Platí však, že potřebu spánku jen tak neošálíme. Tělo si o svou dávku dříve či později řekne. A pokud mu ji nedáte, můžete si zadělat na velké problémy. Každý, kdo to někdy zažil, vám potvrdí, že spánkové poruchy nejsou vůbec příjemné, jakkoliv jsme zvyklí je podceňovat.

Spánek nelze ošidit

Každopádně platí, že pokud se člověk dobře nevyspí, má to vliv na veškeré jeho další aktivity. Nemůže se soustředit, jeho smysly nejsou dostatečně ostré a náladu má pod psa. Nedostatek spánku tak přímo ovlivňuje kvalitu vašeho života. A pokud zajdeme do extrému, nevyspalý člověk může způsobit i velké neštěstí. To pochopitelně nikdo nechce, a tak bychom měli spánku věnovat potřebnou pozornost a neodsouvat ho neustále na později.

Ačkoliv je každý člověk jiný, potřeba spánku se mezi jednotlivými lidmi neliší zase tolik, jak by se mohlo zdát. Pokud se někdo chvástá tím, že mu stačí spát tři až čtyři hodiny denně, je třeba zbystřit. Buď nemluví pravdu nebo si pomáhá nejrůznějšími prostředky, které si ale časem vyberou svou daň, případně má nějaký zdravotní problém. Rozhodně by to ale nemělo být bráno jako standard. Naše tělesné schránky se sice trochu liší, ať už biorytmem, mírou fyzické aktivity nebo stravováním, což se všechno projevuje na potřebě i kvalitě spánku, na druhou stranu nejsou však odchylky od průměru nijak významné. Platí přitom také, že i když je nedostatek spánku jednoznačně škodlivější, nemělo by se to s ním ani přehánět. Ani přílišné vyspávání totiž tělu neprospívá.

Foto: Shutterstock

Nejkratší dobu spí senioři

Pokud si říkáte, zda náhodou nespíte příliš krátce nebo dlouze, mohla by vám pomoci přehledná tabulka, kterou sestavili vědci z organizace Sleep Foundation, která se zabývá právě spánkem ve všech možných ohledech.

Výzkumníci rozdělili populaci do devíti věkových skupin a ke každé přidali doporučení, jak dlouho by měla spát. Vždy jde o určité rozmezí, ale jak vidno, poměrně jasně ohraničené. Zástupci organizace uvádějí, že by se do tohoto rozmezí skutečně měl člověk v dané věkové skupině vejít.

Z tabulky je jasně patrné, že největší potřebu spánku máme v nejmladším věku, přičemž s dospíváním a stárnutím se potřeba snižuje. Ani u nejstarší věkové skupiny však nevidíme, že by klesla pod sedm hodin. Například důchodci však mohou svůj spánek rozložit do více úseků, kdy například ulehnou na jednu hodinu po obědě a v noci pak spí o něco méně.

Tabulka spánku

  • Novorozenci (0 až 3 měsíce): 14 – 17 hodin
  • Kojenci (4 až 11 měsíců): 12 – 15 hodin
  • Batolata (1 až 2 roky): 11 – 14 hodin
  • Předškoláci (3 až 5 let): 10 – 13 hodin
  • Děti školního věku (6 až 13 let): 9 – 11 hodin
  • Náctiletí (14 až 17 let): 8 – 10 hodin
  • Mladší dospělí (18 až 25 let): 7 – 9 hodin
  • Dospělí (26 až 64 let): 7 – 9 hodin
  • Důchodci (65+): 7 – 8 hodin

Foto: Shutterstock, zdroj: Sleep Foundation

Články
Odebírat
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments