Babiš kope tunel do budoucnosti. Jeho experimenty mohou skončit katastrofou

Premiér Andrej Babiš se zřejmě rozhodl, že už šetřil dost. Ne snad, že by jeho počínání nejprve v křesle ministra financí a pak tom premiérském bylo lemováno nějakou zvláštní rozpočtovou odpovědností, ale přiznejme mu alespoň to, že dosud Českou republiku nijak nadstandardně nezadlužoval.

Polštář vytvořený z dluhů

Nečinil tak v časech dobrých, kdy zdrojů bylo dostatek. Dalo by se tak předpokládat, že v časech zlých, kdy koronavirus vládu připravil o značné daňové příjmy a donutil ji sanovat firmy i jejich zaměstnance z nejhoršího, bude hledět na každou vynaloženou korunu. Stal se ale pravý opak. Vláda si bez většího plánu, co s takovými penězi, nechala schválit schodek státního rozpočtu 500 miliard a dopředu – opět bez větší strategie – avizovala, že v příštím roce to bude sekyra ve výši 300 miliard korun.

Vládní představitelé v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou teď tedy v médiích vystupují s tím, že si na všechny ty slibované výdaje vytvořili dostatečný polštář. Neříkají však nutné B, tedy že je to polštář dluhový.

Můžeme snad ještě přimhouřit oči nad tím, že se některé prostředky v koronavirovém roce vynaložily ne zrovna účelně, například za nákup předražených roušek nebo zbytečné prodlužování programu Antivirus, který drží při životě již mrtvá pracovní místa. V krizi bylo třeba jednat i za cenu zvýšených výdajů a to, že se někde utratilo jednorázově pár miliard navíc, dokáže Česká republika přežít.

Opravdu významné kroky však vláda činí až nyní. Ukazuje se být určitým prokletím, že koronavirus udeřil zrovna v roce, kdy se konají volby o strategicky a ekonomicky významná hejtmanství. Andrej Babiš se navíc rozhodl, že zvládne uspokojit všechny.

Přímým letem do Řecka

Nejprve vrátil do hry zrušení superhrubé mzdy, o které přitom v předchozích (klidných) letech nejevil žádný zájem. Ukázalo se, že v důsledku jeho plánu přijde stát každý rok o 90 miliard korun na daních. A je vcelku jedno, zda se návrh zákona ještě nějak upraví a něco se symbolicky ušetří. Ty peníze ale budou ve státním rozpočtu chybět každý rok.

Potom je tu zvyšování důchodů a rouškovné. V příštím roce se důchody zvednou v průměru o 840 Kč jen díky zákonné valorizaci (celkem 25 miliard ročně). Už to bude představovat obrovskou zátěž pro rozpočet. Aby toho nebylo málo, chce vláda důchodcům jednorázově přidat 6000 Kč ještě letos. Tedy v roce, kdy důchody rostly rekordně a kdy důchodcům jako jedné z mála skupin nevypadly příjmy.

A pak jsou tu ještě další “maličkosti”. Například učitelé mají na příští rok přislíben růst mezd o 9 %. Průměrná mzda učitelů tak vzroste na 47 tisíc korun. To jsou peníze, o kterých se učitelům před pár lety ani nesnilo a mimochodem jde dokonce o více, než jaké navýšení vláda slibovala pro toto volební období (45 tisíc Kč).

Pokud si to shrneme, zjistíme, že Babiš v těchto týdnech rozehrál hru, která významně poznamená budoucnost veřejných financí České republiky. V kombinaci s nejistým obdobím, do kterého vstupujeme (nikdo se neodváží predikovat, jak se bude ekonomika vyvíjet), to může v příštích letech snadno skončit katastrofou, respektive dluhovou pastí, ve které se před časem ocitlo Řecko, které se ze svého kolapsu plně nevyhrabalo ani po deseti letech.

Foto: vlada.cz

Nenechte si ujít
Když si jdete nakoupit potraviny do některé z prodejen obchodního řetězce Lidl, pravděpodobně nepřemýšlíte o tom, že navyšujete tržby jedné z největších společností světa, která má obrovský vliv na naše životy. Nejen v České republice jde o nejvýdělečnější řetězec. Expanduje všude po světě. Jde o peníze Loni to pro něj dopadlo naprosto rekordně. Tržby Lidlu, který spadá do skupiny Schwarz Gruppe, jež vlastní mimo jiné i sesterský Kaufland, se vyšplhaly na neuvěřitelných 81,8 miliardy euro, tedy přes dva biliony korun. To je více, než jaké jsou příjmy celé České republiky. Lidl je tak ekonomicky silnější než středně velký a poměrně vyspělý stát. Přitom neustále roste. Tržby se za loňský rok zvedly o 23 %. Lidl je jedničkou i v České republice, kde se mu neustále daří navyšovat obrat. Ve sledovaném období dosáhl na 84,4 miliardy korun, přičemž zisk tvořil 5,18 miliardy korun. Český trh je podle čísel také pro tento obchodní řetězec velmi specifický, rozumějte ziskový. Globální ziskovost Lidlu loni činila 2 %, což je možno brát jako určitý standard mezi obchodními řetězci. Ovšem v České republice dosáhla ziskovost trojnásobku, a sice 6 %. To už je vysoce nadstandardní a jen to řečí čísel dokládá to, co si všichni mysleli. Nejen Lidl, ale i další obchodní řetězce české zákazníky doslova ždímou a mají z nich nadstandardní zisky. Nadstandardní zisky Mohlo by se zdát, že tato míra ziskovosti je stále velmi nízká, ovšem v prostředí obchodních řetězců je skutečně vykázaný zisk ve výši 6 % opravdu hodně vysoký. Je potřeba si také říct, že řetězce pro svou mateřskou centrálu vydělávají i jiným způsobem. Velké peníze mají například v nemovitostech, kde podnikají, a v úvahu je třeba brát i nejrůznější transferové platby v rámci koncernu, kterými se zisk uměle zvyšuje, avšak peníze reálně generovány jsou. Čtěte také: Lidl začal s prodejem solárních panelů na balkon. Elektřinu tak může mít zadarmo úplně každý Je přitom zajímavé, že dvojkou po Lidlu je v České republice Kaufland, který patří do stejné skupiny. Schwarz Gruppe tedy tuzemskému trhu doslova dominuje. S mírným odstupem je třetí Albert, ovšem další řetězce už potom ztrácejí poměrně významným způsobem. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Na jedné straně slýcháme, že obchodní řetězce v České republice mají na růžích ustláno a sklízí plody předražených potravin, které prodávají. Na druhé straně jsou ovšem ekonomická data, která svědčí o tom, že to v tomto ohledu přehnaly. Maloobchodní tržby neustále klesají, a to už více než rok. Obchody na odpis To pochopitelně není pro obchodníky optimální situace. A zatímco velké značky supermarketů se stále drží, jelikož mají velkou vyjednávací sílu vůči dodavatelům a prodejní vůči zákazníkům, na některé obchodní řetězce už to tvrdě dopadá. Neměli bychom být tedy překvapeni tím, že přijde větší vlna krachů. Ostatně, už to začalo v loňském roce, kdy zničehonic zkrachoval jeden z oblíbených obchodních řetězců Enapo, respektive jeho provozovatel, společnost Rosa Market. Ačkoliv jde spíše o menší prodejny, celkově jde o velký řetězec, který provozoval kolem 130 vlastních prodejen a další desítky formou franšíz. Šlo tedy o skutečně významného hráče. Rána pro zákazníky je o to větší, že často bylo Enapo či sesterský Pramen jediným obchodem ve vsi či v menším městě. Teď se tamní zákazníci ocitli bez možnosti si ve svém přímém okolí nakoupit. Některé prodejny sice přebírají konkurenti, ovšem zájem nemají ani zdaleka o všechny. Lidé bez práce Ono kdyby ty prodejny totiž nějak skvěle fungovaly, potom by Enapo zřejmě nemuselo končit. Firma přitom generovala mnohamiliardové obraty, ovšem už se jí nedařilo z nich vytvářet zisk, který je pro fungování společnosti klíčový. Nějakou dobu byla ztrátová, přičemž v posledních letech už šlo o stovky milionů ročně. Čtěte také: Nejlevnější obchodní řetězec je najednou v Česku. To nikdo nečekal, nakupují tam i Ukrajinci Dle insolvenčního návrhu činí dluh společnosti nějakých 430 milionů korun. Dluží například svým dodavatelům. Opravdová nepříjemnost je to nicméně především pro zaměstnance, kteří pochopitelně letí na dlažbu. Rosa market jich přitom na plný úvazek zaměstnávala téměř tisíc a další stovky na dohodu. Spousta těchto lidí si teď musí hledat nové zaměstnání. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Je to nepochopitelné, ale české obchodní řetězce si ani v této době, kdy jsou doopravdy pod drobnohledem, nedávají pozor, a stále se snaží zákazníkům prodávat nekvalitní potraviny. Pozornost se tentokrát upřela na Penny Market, který jinak u zákazníků v poslední době sklízí docela pozitivní reakce, a to mimo jiné i za své privátní značky. Nedají si pokoj Jenže právě na tomto poli teď pořádně selhal. Nestalo se to přitom poprvé. Státní zemědělská a potravinářská inspekce už v listopadu loňského roku konstatovala, že řetězec prodává výrazně ošizené těstoviny San Fabio Reginelle. Obsahovaly totiž podstatně méně vajec, než kolik bylo deklarováno na obalu. Jednou by se prohřešek dal pochopit, pokud by si řetězec vzal ponaučení a již ho znovu neopakoval. To se ale bohužel nestalo, a tak teď přišla další rána. Kontroloři si vzali na paškál ten samý výrobek, a opět zjistili, že co do složení nevyhovuje. “Podle informace na obalu měla předmětná potravina obsahovat 20 % vajec, avšak rozbor v akreditované laboratoři potvrdil obsah vajec v množství pouze 12,1 %,” uvádí SZPI ve své zprávě. Jde opět o těstoviny San Fabio Reginelle, tedy produkt pod privátní značkou Penny Marketu. Už toho bylo dost Jeho datum minimální trvanlivosti je do 3. února 2027 a prodává se v balení 500 gramů. Výrobcem je maďarská společnost Gyermelyi Zrt. “Spotřebitelům tak byla poskytnuta zavádějící informace o skutečném složení potraviny,” dodala inspekce. Upozorňujeme na další případ klamání o obsahu vajec v těstovinách z Penny Marketu 🥚 👎➡️ Více informací o zjištění a kompletní fotodokumentace:https://t.co/jOQ40nZBxO🔗 Zjištění obdobného charakteru jsme zveřejnili dne 7. 11. 2023: https://t.co/YJYXRBKrbz #napranyri pic.twitter.com/Fc1O1fwWZm— Potraviny na pranýři (@NaPranyri) February 21, 2024 Čtěte také: Obchody ve velkém ruší samoobslužné pokladny. Češi na ně vyzráli a nakupují zadarmo Tyto těstoviny tedy sice konzumovat můžete. Nebylo na nich shledáno nic závadného, ale na druhou stranu je budete jíst s vědomím, že jste byli oklamáni. Opět se tu někdo pokouší prodávat výrobek, který nesplňuje to, co slibuje. Podobné jednání by mělo být pokutováno přísněji, aby si řetězce daly dobrý pozor. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *