Chudí důchodci nemohou dostat více peněz než bohatí. Brání tomu jedna věc

Rychlý růst důchodů v posledních letech odhalil jeden velký nešvar tuzemského důchodového systému. Zákonná valorizace totiž způsobuje, že důchody strmě rostou především těm, kdo už je vysoké mají. Naopak lidé s podprůměrnými penzemi si procentuálního navýšení často příliš nevšimnou, protože v absolutní částce není tak významné.

Vyšší důchody rostou mnohem rychleji

Valorizace je poměrně složitým výpočtem, který zohledňuje výši inflace a růst reálných mezd v uplynulém období. Vztahuje se na obě části důchodu, tedy základní výměru i procentní výměru. Zatímco tu základní zvýší valorizace všem stejně, ve výsledku se zvyšuje především individuální výměra, která závisí na množství odpracovaných let a také platu, který dotyční v zaměstnání pobírali.

Zákonná valorizace je však rovněž ve výsledku vyjádřena nějakým procentem. Z toho vyplývá, že důchody výrazněji navýší těm, kdo je mají vysoké. Stačí se ostatně podívat na chystaný růst důchodů pro rok 2022. Člověk, který pobírá důchod ve výši 11 tisíc korun, dostane na základě valorizace přidáno 447 korun. Ovšem ten, kdo má důchod 24 tisíc korun, dostane formou valorizace 616 korun. A existují pochopitelně důchody mnohem vyšší, kde je rozdíl ještě větší.

Čtěte také: Důchody budou příští rok rekordně vysoké. Kolik ale přesně dostanete, když teď máte 12, 15 nebo 18 tisíc?

Ačkoliv se to mnohým nemusí zdát, v České republice je stále velké množství seniorů, kteří ani zdaleka nedosáhnou na průměrný důchod, který aktuálně činí 15 600 korun. Naopak, více než 90 tisíc důchodců pobírá měsíčně méně než 10 tisíc korun.

Ačkoliv by to bylo záhodno, těmto důchodcům nelze penzi jen tak navýšit, aniž by se to znovu nedotklo i těch, kdo pobírají více. Stát se přitom snaží dostat na slušnou životní úroveň právě ty chudší. Činí tak ale neefektivně, kdy to nemůže udělat cíleně, ale musí zvednout plošně důchody všem 2,9 milionům důchodců v České republice.

Foto: Shutterstock

Nespravedlivé, nebo naopak spravedlivé?

Nejde to kvůli ústavnosti. Debatovali jsme to xkrát. Samozřejmě by to potřebovali nejvíc nízkopříjmoví, o tom není pochyb. Musíme ale zohledňovat ústavní hledisko, a kdybychom přidali jenom těm, kteří mají důchod třeba jen do 10 tisíc korun, je to protiústavní, protože to není přidání důchodů, ale je to v podstatě sociální dávka,” uvedla v deníku Právo dosluhující ministryně financí Alena Schillerová a dodala, že valorizaci je nutné dát zkrátka všem.

Na “vině” je přitom rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010, které to ale zároveň také nemyslí nijak špatně. Z něj vyplývá skutečnost, že je třeba dodržovat zásluhovost důchodů. Důležitý je dovětek, že tak není možné činit pouze při samotném přiznání důchodu, ale i v rámci jeho postupného navyšování. Jednoduše tedy nelze přidávat nadproporčně méně majetným důchodcům.

Ostatně, cílem valorizace není ani tak zvyšování životní úrovně důchodců, jako spíše její udržování na hladině, na které byla penze vyměřena. Od toho se také odvíjí její výpočet, který vychází dominantně z navyšování cen. Pokud ceny v ekonomice stoupnou, je zapotřebí to seniorům dorovnat.

Čtěte také: Důchody strmě rostou. Rekordně přibylo důchodců, kteří pobírají přes 50 tisíc. To je ale problém

Pravdou ale také je, že občas dochází k obcházení ústavního rozhodnutí, když stát přidá všem důchodcům plošně stejnou částku. Stalo se to také v případě důchodů na rok 2022, kdy byla k zákonné valorizaci přičtena částka ve výši 300 Kč, která je pro všechny stejná.

Foto: Shutterstock

Odebírat
Upozornit na
guest
65 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments