Češi nosí roušku klidně týden bez výměny, vyplývá ze studie. Jeden z důvodů, proč tu koronavirus řádí nejvíce z celé Evropy

Epidemie koronaviru má v České republice největší sílu z celé Evropy. Zahraniční média si tohoto fenoménu už všimla a začala zjišťovat, co vlastně Češi udělali tak špatně, že se z premianta na jaře proměnili v absolutního propadlíka. Zatímco čísla okolních zemí se zhoršují jen velmi mírně, v Česku vystřelila vzhůru a dnes tak máme na první příčce tak velký náskok, že nás z ní jen tak někdo nesesadí.

Určité odpovědi nabídl v minulých dnech ministr zdravotnictví Roman Prymula, který připustil, že nedokázal Čechy přesvědčit o tom, jak vážná situace je. Díl viny hodil také na pseudoodborníky, kteří ve velkém koronavirus bagatelizovali, dokud jsme se nedostali do současné, velmi nezáviděníhodné pozice.

Roušky jen jako nutné zlo

Další odpověď pak přinesl aktuální průzkum agentury Ipsos, která zjišťovala, jakým způsobem Češi používají roušky, tedy nejzákladnější, ale také nejefektivnější obranu proti koronavirové infekci. Byly to přitom právě roušky, které Česko na jaře proslavily. Vláda vyhlásila plošnou povinnost jejich nošení a přitom je nedokázala zajistit. Lidé ale ukázali, že si je dokáží vyrobit sami. Za pár dní měl sadu textilních roušek úplně každý. Premiér Andrej Babiš pak hrdě radil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, ať svým lidem roušky také nakáže.

Jak rychle jsme si ale roušky osvojili, tak jsme je také opustili jako nepříjemné a omezující. Bohužel se to vymstilo. Nejde přitom jen o to, že tu je velká skupina odmítačů roušek vyzývajících k občanské neposlušnosti, tedy jejich nenošení, ale lidé je podle všeho začali brát jen jako nutné zlo, které musí mít na sobě, když někam vchází. Z průzkumu přitom vyplývá, že je jim do značné míry jedno, v jakém je rouška stavu.

Průzkum ukázal, že lidé přeceňují účinnost jednorázových roušek. Dvě pětiny lidí je mění jednou denně, což je nedostatečné, protože rouška vydrží jen pár hodin. Patnáct procent respondentů pak odpovědělo, že jednorázovou roušku nosí klidně týden. Po každém použití, tedy tak, jak to má být, mění roušku jen 16 % lidí.

Nesprávné použití roušky vede k nákaze

Podle průzkumu se Češi netrápí ani s rouškami textilními. Polovina dotázaných mění svou roušku každý den, ale celá šestina opět jen jednou týdně.

Ukazuje se, že se u části veřejnosti projevuje únava z dlouhodobosti omezení, respektive ‚naše švejkovství, a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest,” komentuje výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy Repsilon.

Jak známo, nesprávně používaná ochrana dýchacích cest může napáchat více škody než užitku. Lidé se ze svých roušek při nesprávné manipulaci a především při nedodržování hygieny, tedy nedostatečné výměny roušek, mohou sami infikovat. “Často je to právě z nevědomosti, kdy se lidé respirátorů nebo roušek dotýkají rukou v obličejové části, různě je při nošení upravují, nosí je během celého dne bez výměny nebo si je například sundají, aby si zakouřili, a následně tu samou ústenku nasadí znovu. Tím snižují účinnost anebo sami sebe přímo ohrožují, protože právě kontakt rukou s kapénkami obsahujícími virové částice COVID-19 a následný dotyk v oblasti obličeje patří k častým způsobům přenosu onemocnění,” řekla k tomu Zimová.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 49SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Zkušený zprávař v minulosti působil v papírových i webových projektech zpravodajského střihu. Blízká je mu oblast ekonomiky a osobních financí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *