Demografický vývoj české společnosti bohužel nepatří mezi ty nejzdravější, ba právě naopak. Česká republika trpí trendem jako mnohé další vyspělé země. Její obyvatelstvo neúprosně stárne. Aktuálně tu žije 2,4 milionů lidí v důchodovém věku 65+. Podle propočtů by v roce 2050 měli senioři nad pětašedesát let tvořit celou třetinu celé populace, a to včetně dětí. Každý třetí člověk v zemi tak bude důchodce.
Nezavírejme před důchodci oči
To pochopitelně představuje obrovskou výzvu, protože už je dnes vlastně příliš pozdě tuto skutečnost nějak zvrátit. I kdyby se dnes začala podporovat porodnost, bude to trvat další roky, než se to projeví a do roku 2050 už zase není tak daleko. Před státní správou tak leží nelehký úkol. Jak z České republiky udělat zemi pro seniory?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že státu jsou tyto prognózy ukradené, opak je pravdou. Poněkud potichu byl v září schválen důležitý dokument, který nese název Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021-2025. Ten mimo jiné obsahuje deset bodů, jejichž realizace má zajistit důchodcům v Česku pohodlné žití. Jde o jakýsi předstupeň k větší proměně, která bude muset následovat v dalších letech.
“Stárnutí společnosti nemá být strašákem, ale výzvou a příležitostí pro celou společnost, jak využít potenciál lidí ve vyšším věku, a jak jim zajistit důstojné stáří,” uvedla ke strategii ministryně práce a sociálních věcí. Podle ní není možné zavírat nad stárnutím populace oči. V plánu jsou zahrnuty kroky, na kterých už se ostatně pracuje.
Zajištění spravedlivých důchodů
Jedním z klíčových bodů je zajištění spravedlivých důchodů. Ty jsou stále bolavým místem, kdy velká část důchodců nedosáhne ani na průměrnou penzi. Naopak přibývá seniorů, kteří pobírají vysoce nadstandardní důchody. K rozevírání nůžek vede systém automatické valorizace, která dává málo těm nejpotřebnějším a hodně těm, kdo zase tolik navyšovat nepotřebují.
Čtěte také: Důchody strmě rostou. Rekordně přibylo důchodců, kteří pobírají přes 50 tisíc. To je ale problém
Kritickým bodem se v moderní společnosti jeví také aktuální nutnost odpracovat přinejmenším 35 let. Jinak vám důchod vůbec nebude přiznán. Každý rok tisíce lidí zjistí, že kvůli této podmínce důchod nedostane a musí se vrátit do pracovního procesu v pokročilém věku, případně skončí na dávkách v hmotné nouzi.
Delší pracovní život seniorů
Nevyřešená je rovněž otázka nerovnosti důchodů mezi muži a ženami. Kromě toho, že muži pobírají v průměru stále vyšší platy, je tu také faktor toho, že ženy tráví velkou část svého aktivního života na rodičovské dovolené. V průměru tak mají o 3000 korun nižší důchod než muži. Jistým krokem v tomto směru je schválení výchovného, které přičte k důchodu 500 korun za každé vychované dítě tomu, kdo se o něj primárně staral.
Čtěte také: Zjistěte, zda máte nárok na 500 Kč k důchodu za každé vychované dítě. A jak o výchovné správně zažádat?
Stát ve své nové strategii nicméně počítá také s tím, že by senioři měli déle pracovat. Sice to zaobaluje do vzletných slov o podpoře zaměstnávání osob starších padesáti let, ovšem trend je takový, že postupně bude třeba navyšovat hranici odchodu do důchodu. A to už jen proto, že se stále zvyšuje průměrný věk dožití.
Bydlení a další problémy
Ministerská strategie řeší také otázku stále se zvětšující nedostupnosti bydlení. Ta už dnes nabývá mnoha forem. Kromě toho, že je obtížné pořídit si vlastní bydlení, zdražují se také nájmy. A teď se k tomu ještě přidaly dramaticky rostoucí ceny elektřiny a plynu, které už z důchodu v podstatě není možné zaplatit.
Kromě toho se potom strategie zabývá těmito tématy:
- Dostupné a kvalitní zdravotní služby.
- Zajištění bezbariérového veřejného prostoru.
- Osvěta o stárnutí populace.
- Zajištění bezpečnosti důchodců, a to nejen fyzické, ale i proti takzvaným “šmejdům”.
Foto: Shutterstock, zdroj: MPSV
