Vláda doporučila Čechům nosit respirátory třídy FFP2 a je možné, že ještě dojde k vyhlášení povinnosti je používat ve veřejné dopravě či obchodech. Samotná skutečnost, že má člověk na obličeji respirátor, ale ještě přenosu viru, obzvlášť potom nových agresivnějších mutací, nezabrání. Podle vedoucího vědeckého oddělení chemie a fyziky aerosolů Akademie věd, Vladimíra Ždímala, je třeba s respirátorem především umět správně zacházet a nedělat chyby, které lidé často opakují. “Klíčové je, aby respirátory dobře těsnily na obličeji. Stačí malá netěsnost a už to není ono,” řekl Vladimír Ždímal pro server idnes.cz.
“Respirátor by se měl při nádechu přitlačovat k tváři a při výdechu je důležité, aby vyfukoval. Pokud to tak není, respirátor má podobnou účinnost jako látková rouška,” říká Vladimír Ždímal. Podle něj je důležitý i samotný výběr respirátoru nejen z hlediska certifikace, ale i toho, jak dobře přiléhá danému člověku na tvář. “Každý má totiž jiný tvar a rozměry tváře. Vzpomeňte si, jak nám instruktoři kdysi při branném cvičení tvář měřili, abychom dostali správný rozměr plynové masky. Tohle je podobné,” vysvětluje Ždímal.
Podle odborníka na fyziku aerosolů to ale v žádném případě neznamená, že by dnes tak rozšířené látkové roušky nebyly dostatečně účinné a že by musel hned každý přesedlat na respirátory FFP2. “Existují přímé experimentální důkazy, že všechny typy ochrany obličeje jsou účinné. Například při dubnovém experimentu, kdy respondenti měli říct dvě slova, v tomto případě dvě anglická slova STAY HEALTHY (zůstaň zdravý), vyprodukovali v průměru 320 kapének. Když si nasadili látkovou roušku, koncentrace klesla na jednu, dvě nebo tři kapénky. Tedy záchyt byl více než 99 procent,” popsal Ždímal, podle kterého jsou informace o neúčinnosti roušek, které se v poslední době šíří na internetu, zcela mylné. “Když jsme nakažení a nosíme roušku, snížíme riziko, že nakazíme někoho v okolí, stokrát.“
Naopak zcela nevhodné v současné situaci jsou respirátory s výdechovým ventilem. Ty totiž podle Ždímala nezabezpečují komunitní ochranu, jež je cílem veškerých nařízení a doporučení. Přes tyto respirátory se sice lépe dýchá, ale pokud je člověk nakažený, proudí virus ventilem ven.
Vladimír Ždímal také prozradil, kde je riziko nákazy koronavirem nejvyšší. Podle něj to není kancelář, veřejná doprava ani obchod, pokud má člověk dobře nasazenou ochranu obličeje. Tehdy je naopak riziko nákazy poměrně nízké. Nejrizikovější jsou podle něj aktivity bez roušek a respirátorů. V tomto ohledu zmiňuje především společný oběd v restauraci, u kterého spolu lidé komunikují. “Rizikový je i zpěv. Při něm produkujeme 135krát více viru za jednotku času, než když dýcháme. Totéž platí třeba o trubce, tam je šíření ještě horší než při hlasitém zpěvu,” vysvětluje expert.
Foto: Shutterstock
