Důchodový věk je věčné a vděčné téma. Málokomu totiž připadá opravdu férový. Zároveň platí, že pro zachování stability a předvídatelnosti důchodového systému by se na něj mělo sahat co možná nejméně. To je však stále složitější, vzhledem k tomu, jak dramatické změny ve společnosti a ekonomice probíhají. Demografové hovoří jasnou řečí a předvídají rychlé stárnutí české populace. Ekonomové zase upozorňují, že v systému docházejí peníze. Oba dva faktory jsou nepříznivé a ve výsledku si vyžádají velké změny.
Těžký úkol s důchody
Naposledy vláda horní hranici věku pro odchod do důchodu projednávala v roce 2019 a rozhodla se ji ponechat na současných 65 letech. Přitom zaznívaly argumenty pro posun oběma směry, tedy níže i výše. Zastánci dřívějšího odchodu do důchodu často argumentovali lidmi, kterým se povinných 35 let podaří odpracovat výrazně dříve, a přesto musí chodit dále do práce. Druzí se potom oháněli výše zmíněnými trendy, které si z logiky věci žádají naopak navýšení hranice důchodového věku, a to už jen proto, že se populace dožívá stále vyššího věku a v důchodu tráví více let, což je samo o sobě neúnosné.
Čtěte také: Do důchodu můžete odejít už v 58 letech. Seznamte se s podmínkami, které je třeba splnit
Nakonec ale padlo rozhodnutí nic neměnit. Jedním z nejčastěji zmiňovaných důvodů, proč nebyla hranice navýšena, byly argumenty o tom, že už dnes se starším lidem velmi obtížně hledá zaměstnání. Tato ostrakizace na pracovním trhu se prý začíná projevovat u padesátníků a postupně se zhoršuje. Na to lze namítnout, že to zřejmě platilo dříve, ale současný trh práce, kde se nedostává zaměstnanců, už je přeci jen trochu jiným prostředím.
“Zároveň dnes do důchodu předčasně odchází spousta lidí také ze zdravotních důvodů. Dalším důvodem je pak délka života ve zdraví, která i přes zvyšování délky života zůstává stejná,” uvedla vláda ve svém tehdejším prohlášení z roku 2019.
Plošné zvýšení, ale výběrové snížení
Tím de facto přešlo náročné rozhodování na příští kabinet, který se aktuálně rodí. Ten o nastavení pravidel musí znovu rozhodnout do roku 2024. Pochopitelně je možné, že opět zůstane zachován status quo. Na druhé straně je vzhledem k zaměření kabinetu a jeho programovým prohlášením téměř vyloučeno, že by se hranice pro odchod do důchodu plošně snižovala. Pravděpodobnější je varianta, že se maximální důchodový věk o několik let navýší.
Spolu s plošným navýšením však zřejmě bude muset přijít určitá kalibrace v podobě zvýšené variability v odchodech do důchodu. Už dlouho se nahlas mluví o tom, že by zaměstnanci v náročných profesích měli s aktivním pracovním životem končit naopak dříve.
Zároveň není vyloučeno, že bude nějakým způsobem korigována nespravedlnost, že někdo pro odchod do důchodu odpracuje pouze povinných 35 let, zatímco jinému to vyjde třeba na 45 let, pokud například nestudoval.
Foto: Shutterstock
